SEKCE HYDRAULIKY, HYDROLOGIE A HYDROGEOLOGIE

 Ochrana a užívání vodních zdrojů v rámci uceleného povodí ­ Projekt Labe III

Ing. Šárka Blažková, DrSc.((02) 2019 7222

Hlavním cílem projektu je prohlubování znalostí, analýza a syntéza poznatků v uceleném povodí Labe v intencích rámcové směrnice o vodách, směřující zejména k

• vývoji postupů stanovení chemického a ekologického stavu (potenciálu) povrchových vod,
• vývoji postupů integrované ochrany povrchových a podzemních vod,
• hodnocení přínosů ochrany vod environmentálními indikátory.

   V roce 2000 lze jako nejzávažnější výsledky uvést závěry z vyhodnocení cyklického biomonitoringu:

• Antropogenní ovlivnění kontaminace sledovaných složek ­ ichtyofauny, makrozoobentosu, sedimentů a biofilmů  
• ­ specifickými polutanty má v období 1993­1999 obecně klesající trend, výsledky však nejsou jednoznačné, v řadě případů je jen kompenzováno zvýšení v roce 1996 apod.
• Druhové složení a diverzita ichtyofauny a makrozoobentosu je za současného stavu znečištění zásadně ovlivněna absencí původních biotopů, tj. stavem toku ­ zkrácením trasy, opevněním břehů, příčnými stavbami, likvidací nebo odříznutím původních ramen a meandrů a provozem na toku.

   Další nejdůležitější výsledky:

• seznam nebezpečných látek relevantních pro povodí Labe,
• zjištění funkčnosti několika rybích přechodů,
• průzkum labských ramen z hlediska jejich využití pro reprodukci rybí populace,
• návrh na úpravu labských ramen pro účely útočiště ryb,
• předběžné závěry o původu a transportu dusičnanů v povodí Jizery v oblasti Káranské vodárny, zjištěné pomocí stabilních izotopů,
• hodnocení přínosů ochrany vod v letech 1990­1999 pomocí environmentálních indikátorů.

 Projekt EUROTAS

Ing. Šárka Blažková, DrSc.((02) 2019 7222

European river flood occurrence and total risk assessment system byl projektem EU v rámci 4. rámcového programu v části Environment and Climate Programme. Byl koordinován z Hydraulic Research Wallingford. Jeho cílem bylo vytvořit softwarový rámec, který umožňuje napojení různých povodňových modelů běžně aplikovaných v zemích uživatelů tohoto softwaru, popř. import výsledků těchto modelů pro zobrazení a použití pro rozhodování v DSS (Decision Support System).

   Za české národní přístupy zde považujeme frekvenční modelování vyvinuté z největší části v projektu VaV 510/97/3 "Vývoj metod pro stanovení extrémních povodní a metody určování věrohodností povodňových simulací s využitím podrobných dat z experimentálních povodí a z výsledků laboratoře půdní fyziky".

   Jedním z pilotních povodí EUROTASu je povodí Labe. V jeho rámci byla v různé míře zpracovávána nebo prozatím připravována ke zpracování dílčí povodí na Jizeře, Otavě, Želivce a Orlici.

 Vývoj metod pro stanovení extrémních povodní

Ing. Šárka Blažková, DrSc.((02) 2019 7222

Projekt byl zaměřen na nové metody odvození hydrologického podkladu pro návrh a posuzování bezpečnosti přehrad za povodní. Nositelem byl ČHMÚ. Ve VÚV T.G.M. byla vyvíjena metodika odhadu predikčních mezí čáry překročení maximálních průtoků z kontinuální simulace TOPMODELem (Beven, 1986) v rámci GLUE (Generalized Likelihood Uncertainty Estimation; Beven, 1993). Výzkum probíhal ve spolupráci s univerzitou v Lancasteru. V roce 2000 byla vytvořena modifikace programu pro velká povodí.

   Metoda kontinuální simulace s odhadem neurčitosti je vhodná v komplikovaných případech, kdy se rozhoduje o velkých investicích

• a požaduje se zahrnutí vlivu tání sněhu,
• a/nebo jde o velké povodí složené z dílčích povodí,
• a/nebo jde o příliš malé povodí s důležitým vodním dílem,
• nebo se požaduje statistické zhodnocení modelovaných objemů a různé tvary povodňových vln o velkém objemu popsané pravděpodobnostně,
• a/nebo se požaduje odhad neurčitosti predikce.

 Hodnocení a modelování srážko-odtokových vlastností povodí

Ing. Ladislav Kašpárek, CSc.((02) 2019 7227

Předmětem řešeného úkolu byla analýza vztahů mezi charakteristikami odtoku z povodí a fyzickogeografickými charakteristikami povodí. Rozbor srážko-odtokových vlastností byl založen na datech z vodoměrné a srážkoměrné pozorovací sítě ČHMÚ (období 1961­1998).

   Řešení spočívalo především v hledání tvarů a parametrů závislostí mezi veličinami charakterizujícími odtok a charakteristikami povodí, a to pomocí mnohonásobných nelineárních regresních vztahů. Součástí musí být i rozbor regionálního rozložení reziduálních odchylek a vymezování oblastí, v nichž lze použít stejný vztah. Výsledkem řešení jsou regresní rovnice pro odhad charakteristik průměrných denních průtoků (odtoková výška, koeficient variace a poměr průtoku s pravděpodobností překročení 99 % k průměru) a pro odhad charakteristik maximálních kulminačních průtoků (průměrné roční maximum, koeficient variace, poměr stoletého průtoku k průměru ročních maxim), odvozené jednak podle pozorování z celé ČR a jednak pro dílčí oblasti.

 Spolupráce na mezinárodním projektu FRIEND

Ing. Ladislav Kašpárek, CSc.((02) 2019 7227

Projekt FRIEND (Flow Regimes from International Experimental and Network Data, Průtokové režimy z mezinárodních experimentálních a síťových dat) je součástí Mezinárodního hydrologického programu UNESCO.

   V rámci řešení úkolu byla zpracována studie zabývající se dlouhodobou proměnlivostí průtokových a srážkových řad i proměnlivostí charakteristik hydrologického sucha. Studie je založena na analýze nejdelších dostupných řad z evropských řek, včetně průtoků Vltavy, rekonstruovaných už od roku 1801 a na zpracování dlouhých průtokových řad z 13 stanic v ČR. Z porovnání vývoje průměrných průtoků v devatenáctém a dvacátém století vyplývá:

• v období, kdy průtoky ani klima zřejmě nebyly výrazně ovlivněny, proběhly významné dlouhodobé změny průměru průtoků evropských řek,
• dlouhodobé změny průtoků v období po roce 1931, ze kterého se většinou používají hydrologická data, jsou v porovnání se změnami v předcházejících 130 letech méně významné, průtokové řady z období po roce 1931 nebo jeho částí neobsahují dostatek informací o dlouhodobém kolísání průtoků.

 Sledování a vyhodnocování vývoje změn a dlouhodobá předpověď prvků hydrologické bilance v měnících se podmínkách

Ing. Ladislav Kašpárek, CSc.((02) 2019 7227

Součástí úkolu jsou pozorování v hydrologické soustavě horní Metuje, zaměřená na sledování dlouhodobých změn hydrologické bilance, včetně vztahu povrchových a podzemních vod a pozorování na výparoměrné stanici Hlasivo, která sleduje dlouhodobé změny výparu z vodní hladiny. V roce 2000 byl úkol zaměřen na zpracování hydrologické bilance v povodí horní Metuje po Hronov a v povodí Stěnavy. Byla provedena průtoková bilance vodoměrných pozorování, která zde kromě ČHMÚ provádějí i další subjekty. Na základě těchto dat a pozorování hladin podzemních vod byl pro podrobně rozčleněná povodí vypočten několika metodami základní (podzemní) odtok. V povodí Stěnavy na území ČR a pro povodí Metuje po Teplice n. Metují byla hydrologická bilance v časovém průběhu modelována pomocí modelu BILAN. Tato část úkolu je řešena ve spolupráci s Polskou republikou tak, aby vyústila do společného modelu proudění podzemní vody pro hraniční oblasti Polska a Česka v území Kudowa-Police, Krzeszów-Adršpach-Mieroszow, střední Stěnava (vnitrosudetská deprese).

 Extrémní hydrologické jevy v povodích

Ing. Ladislav Kašpárek, CSc.((02) 2019 7227

Úkol je součástí projektu GA ČR 103/99/1470. V roce 2000 byla v oblasti výzkumu minimálních průtoků zpracována případová studie zabývající se výskytem hydrologického sucha v povodí Metuje a Orlice. Metody statistické analýzy nedostatkových objemů dostupné v ČR byly porovnány s nově vyvinutou metodikou z Polska. Na základě porovnání byl doporučen postup pro hromadné zpracování dat.

   V oblasti vyhodnocování extrémních historických povodní byl proveden terénní a archivní průzkum pro povodí Střely, který umožnil rekonstrukci průtoku katastrofální povodně z roku 1872 na Střele.

   Na základě pozorování a měření na Otavě v Sušici byla provedena analýza příčin vzniku a nárůstu ledového nápěchu, který vede ke vzniku nebezpečných ledových povodní.

 Nestandardní metody měření průtoků

Jan Kašpárek((02) 2019 7398

Předmětem řešení úkolu byl vývoj a ověření metod měření rychlostí proudění za povodňových průtoků v situacích, kdy nelze použít standardní měření hydrometrickou vrtulí. Byly testovány následující metody: měření rychlosti plováku laserovým dálkoměrem, měření rychlosti plováku v úseku toku, měření rychlosti plováku pomocí závěsu známé délky, vyhodnocování rychlosti plováků z fotografických snímků nebo videozáznamů a zjišťování odklonu tělesa zavěšeného do proudu od svislého směru. Prakticky byly tyto metody vyzkoušeny za povodně na Jizeře v  březnu 2000. Kromě poslední z uvedených metod se všechny ukázaly jako použitelné a umožňují zpřesnit určení povodňových průtoků. Závěrečná zpráva obsahuje metodiku postupu měření uvedenými metodami.

 Návrh systému monitorování pro potřeby nitrátové směrnice

RNDr. Hana Prchalová((02) 2019 7356

Pro splnění požadavků směrnice 91/676/EEC "Ochrana vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů" je mimo jiné nutné zavést monitoring povrchových a podzemních vod, odpovídající potřebám směrnice. Podle směrnice mají být monitorované objekty/profily umístěny v místech reprezentativních pro sledování obsahu nitrátů v povrchových a podzemních vodách ze zemědělské činnosti. Monitoring musí splňovat dva základní požadavky ­ sloužit jako podklad pro vymezování a revize zranitelných oblastí a umožňovat zjišťování účinnosti tzv. akčních programů uvnitř zranitelných oblastí.

   Věcné plnění v roce 2000 bylo zaměřeno hlavně na monitoring dusičnanů v povrchových vodách. Nejdůležitější částí úkolu je první návrh optimalizace sítě sledování Státní meliorační správy, zaměřený na hustotu profilů, podrobný obecný návrh kritérií pro umísťování profilů jakosti uvnitř a mimo zranitelné oblasti a obecný návrh monitorovacího programu. Jako příklad byl zpracován návrh rozmístění profilů jakosti ve vybraných zranitelných oblastech severní části Třeboňské pánve a povodí vodárenské nádrže Švihov (Želivka).

 Návrh vymezení zranitelných oblastí

RNDr. Hana Prchalová  (od 1. 1. 2001 Ing. Anna Hrabánková((02) 2019 7437)

Pro splnění požadavků směrnice 91/676/EEC "Ochrana vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů" je mimo jiné nutné ve smyslu této směrnice vymezit zranitelné oblasti, ze kterých odtékají vody znečištěné či ohrožené dusičnany ze zemědělských zdrojů a ve kterých budou uplatněna opatření vedoucí ke snížení koncentrací dusičnanů ve vodách. Základní podklad pro vymezení, vycházející z vyhodnocení koncentrací dusičnanů v povrchových a podzemních vodách, přírodních charakteristik území a vstupů dusíku do půdy, byl zpracován v roce 1999 v projektu VaV 510/4/98 "Omezování plošného znečištění povrchových a podzemních vod v ČR".

   V roce 2000 byl navržen způsob vymezování zranitelných oblastí, typ jejich hranic a způsob vypořádání se s tzv. neověřenými zranitelnými oblastmi. Tato metodika, podle které se bude v dalším roce pracovat, byla ověřena na vymezení zranitelných oblastí ve dvou vybraných zájmových oblastech ­ severní části Třeboňské pánve a povodí vodárenské nádrže Švihov (Želivka).

 Podklady pro regionální vodohospodářskou bilanci množství podzemních vod

Ing. Anna Hrabánková((02) 2019 7437

Vodohospodářská bilance množství podzemních vod byla zpracována pouze na centrální úrovni pro MŽP. Nižší vodohospodářské orgány jsou při běžném rozhodování odkázány kromě vlastního úsudku jen na hydrogeologické posudky žadatele, které nerespektují nutnost posouzení z hlediska delšího časového období ani hydrogeologickou strukturu jako celek. Tento úkol zpracovává potřebné podklady pro vodohospodářské orgány na regionální úrovni. Všechny údaje jsou zpracovány v Geografickém informačním systému (GIS), jehož produkty lze využít k rozhodovacím procesům v území.

   V roce 2000 byl úkol dokončen. V průběhu tříletého období byla kompletně zpracována všechna dostupná data týkající se využití podzemních vod na celém území České republiky. Byly vytvořeny digitální vrstvy využívaných objektů, jímacích území a odběrů podzemních vod. Nakonec za použití nástrojů GIS byly zpracovány analýzy těchto dat, využitelné jako pomoc pro orientaci ve vývoji odběrů v příslušných oblastech, zvláště pak v hydrogeologických rajonech. Všechny výsledky byly uloženy na CD nosiče s možností širokého použití.

 Monitoring stavu kontaminace po odchodu Sovětské armády na lokalitě Jiřice

Mgr. Pavel Eckhardt((02) 2019 7439

V lokalitě Jiřice u Benátek nad Jizerou, v prostoru po Sovětské armádě, byl proveden monitoring kontaminace podzemních vod a půdního vzduchu. Byly vyhledány objekty pro vzorkování (vrty), zhodnocen jejich technický stav a provedeno režimní měření hladin podzemní vody. Z vybraných objektů byly odebrány vzorky podzemní vody a půdního vzduchu. Vzorky byly analyzovány na obsah ropných uhlovodíků (NEL), aromátů a chlorovaných alifatických uhlovodíků (ClAU). Z výsledků analýz vyplynulo, že obsahy sledovaných složek v půdním vzduchu lokality jsou vesměs nízké. Obsahy NEL a aromátů v podzemní vodě nepřekračují stanovené limity. Problematická je přetrvávající lokální kontaminace podzemních vod ClAU. Na základě archivních údajů byla vypracována prognóza vývoje kontaminace a výstupy předány MŽP.

 Ochrana přirozeného režimu a jakosti podzemních vod v důsledku provedených vrtných prací

RNDr. Zdeněk Anton((02) 2019 7347

Cílem průzkumných prací bylo stanovit vliv vertikálního propojení kolektorů jednotlivých zvodní vrtnými pracemi realizovanými v rámci hydrogeologických průzkumů v různých časových obdobích, dále identifikovat a zkontrolovat stav vrtů hrazených z prostředků resortů zabývajících se vodním hospodářstvím a navrhnout vybrané vrty k úpravě nebo likvidaci. U vrtů provedených v rámci průzkumu pro SVP a odvětví vodního hospodářství zjistit majetkoprávní vztahy.

   Podkladem bylo doplnění existující databáze všech hydrogeologických vrtů zkoumaných rajonů a provedení modelového řešení proudění podzemní vody ve vertikálním i horizontálním směru ve vícevrstevném modelu. To sloužilo mj. pro kvantifikaci množství přetékající podzemní vody mezi jednotlivými kolektory prostřednictvím poškozených vrtů. Celkem bylo v 1. etapě průzkumu zdokumentováno a pro řešení úkolu použito 2 174 vrtů, z nichž bylo 316 hydrogeologických vrtů provedených z prostředků VH. V majetku MŽP bylo identifikováno 131 vrtů a k likvidaci určeno 82 vrtů.

 Aktualizace bilančního hodnocení v hydrogeologických rajonech 122, 123 a 631

RNDr. Zdeněk Anton((02) 2019 7347

Cílem průzkumných prací bylo především hodnocení přírodních zdrojů a využitelných zásob podzemních vod v zájmovém území ve vztahu k současným odběrům. Součástí úkolu řešeného pro Povodí Vltavy bylo zpracování schematizovaného modelového řešení na úrovni kvazistacionární a tranzientní simulace proudění podzemní vody v prostoru Hajská.

   V ploše rajonu 122 byly přírodní zdroje vyčísleny hodnotou 80,3 l/s při současné velikosti odběrů v hodnotě cca 53 l/s. V rajonu 123 registrované odběry nepřesahují hodnotu přírodních zdrojů. Jímání většího množství podzemní vody z nivy Otavy je však podmíněno již jen infiltrací z toku Otavy.

 Stropnice a Svinenský potok ­ režimní měření

RNDr. Jaroslava Procházková((02) 2019 7444

V roce 2000 byly provedeny práce v souladu s odsouhlasenou metodikou i časovým harmonogramem. Realizace zahrnovala hydrometrická měření na opěrných měrných stanicích (OMS St-5a Štiptoň, St-14 Tomkův mlýn, St-30 Borovany ­ na toku Stropnice, Sv-6 Trhové Sviny, Sv-7 Nežetice ­ na toku Svinenského potoka) za různých hydrologických situací. V r. 2000 bylo režimní měření rozšířeno o stanici St-30 Borovany. Dále bylo na výše uvedených profilech zajištěno režimní sledování stavů hladin. Na OMS Stropnice jsou instalovány automatické záznamové aparatury NOEL 2000 a na OMS jsou stavy hladin odečítány z vodočtů v četnosti jedenkrát denně. Na základě naměřených hodnot byly zpracovány tabulky průměrných denních stavů a tabulky průměrných denních průtoků.

 Vodohospodářské řešení rekultivace a revitalizace Podkrušnohorské uhelné pánve

Doc. RNDr. Petr Vlasák, CSc.((02) 2019 7204

V roce 2000 bylo řešení zaměřeno na hodnocení kvality vody zdrojových oblastí pro zatápění zbytkových jam po těžbě uhlí a na upřesňování hydrologických podkladů v povodí Ohře a Bíliny. Z hodnocení obou tematických okruhů vyplývá, že největším problémem významných zdrojů vody je vysoká koncentrace živin (eutrofizace budoucích nádrží) a na některých lokalitách i značné fekální znečištění (Chabařovice). Dalším problémem některých plánovaných zdrojů vody je malá vydatnost, která nezaručuje rychlé zatápění zbytkových jam a v letním období jednoduché doplňování odparu.

 Obnova funkce krajiny narušené povrchovou těžbou

Doc. RNDr. Petr Vlasák, CSc.((02) 2019 7204

V roce 2000 byly řešeny dva dílčí úkoly. DÚ 02 Hydrologické podklady pro řešení tvorby krajiny má víceméně servisní charakter, poněvadž poskytuje základní data pro čtyři dílčí úkoly řešeného projektu. V rámci DÚ 03 Ekosystémy pánevních oblastí bylo provedeno komplexní ekologické zhodnocení Sokolovské uhelné pánve a na pěti modelových lokalitách byl demonstrován způsob ekologického řešení daných území, včetně jejich využití.

 Komplexní návrh řešení obnovy krajinných funkcí a původní podoby Zlaté stoky

Ing. Václav Vojtěch((02) 2019 7296

Záměrem úkolu, který je naplánován na tříleté období (2000­2002), je obnova a revitalizace toku, břehů a bezprostředního okolí Zlaté stoky třeboňské tak, aby mohla být vyhlášena kulturní a technickou památkou v rámci kulturního dědictví UNESCO. Úkol má čtyři dílčí úkoly:

• Hydraulické řešení a návrh řízené sedimentace na Zlaté stoce
• Hydrogeologická specifika systému Zlaté stoky v širším kontextu
• Zlatá stoka z aspektu národní kulturní památky, ochrany přírody a krajiny a jejího hospodářského využívání
• Projekt řízené sedimentace na systému Zlaté stoky, včetně možností využití vytěženého sedimentu

   Úkol zapadá časově i logicky do dalších aktivit ­ vyhlášení třeboňského regionu jako významného chráněného území UNESCO, kde Zlatá stoka tvoří jakousi páteř regionu, a návrh chráněné soustavy vybraných třeboňských rybníků, jejichž funkčnost byla, je a nadále musí být přímo závislá na existenci a stavu stoky. Již podle uvedeného rozdělení úkolu je patrné, že náplň úkolu je multidisciplinární.

   V průběhu roku 2000 se práce soustředily na vypracování literární rešerše, vyhledávání písemných podkladů (včetně historických) a orientační terénní práce, včetně natočení pracovní videonahrávky.

 Prognóza a simulace ledových jevů a povodní

Ing. Václav Matoušek((02) 2019 7382

Úkol se v rámci tříletého grantového projektu GA ČR zabývá třemi okruhy problémů, a to simulací a prognózou ledových jevů a povodní, jejich četností výskytu a dokumentací ledových poměrů na vybraných tocích. Rok 2000 byl posledním rokem řešení projektu a hlavním výstupem je publikace "Vznik a vývoj ledových nápěchů" a videodokumentace zachycující ledové poměry na horní Otavě a dolní Berounce.

   Publikace, kterou vydal VÚV v edici Práce a studie, se věnuje především simulaci a prognóze vzniku a růstu nápěchu. Poskytuje postupy jak zjistit, kde se ledový nápěch utvoří, jak bude velký a jaké vyvolá vzdutí hladiny v toku. Uváděná metoda simulace se ověřuje na konkrétních příkladech, které zároveň slouží jako ukázky postupu řešení.

   Videodokumentace ledových poměrů uvedených toků je prozatímním výsledkem hledání cesty či způsobu jak dokumentovat ledové poměry toku. V případě horní Otavy byl učiněn pokus o vzorové zpracování.

 Hydraulická funkce mostních objektů

Ing. Václav Matoušek((02) 2019 7382

V roce 2000 začalo řešení tříletého grantového projektu G ČR, kde je VÚV jedním ze spoluřešitelů. Nositelem projektu je Fakulta stavební ČVUT v Praze. Úkolem VÚV je pomoci při modelovém výzkumu a řešit problematiku ucpávání mostů ledem. V roce 2000 jsme řešili ucpávání mostů ledovou kaší. Byla nalezena metoda, která dovoluje zjistit, zda mostní pilíře a podpěry v korytě toku způsobí vznik ledového nápěchu. Metoda zároveň umožňuje stanovit mezní světlou šířku mostního otvoru nebo jeho polí, která již nevyvolá vznik ledového nápěchu. Byl studován i vlastní proces kupení ledové kaše do nápěchu a z poměrů na toku (sklonu dna, hloubky vody, příčných řezů, průtoků), přičemž lze stanovit, jak rozměrný nápěch může vzniknout. To dovoluje posoudit i nebezpečnost případného ledového nápěchu.

 Vypracování aplikace rozhodčích metod pro měření průtoku

Ing. Radka Švecová (od 1. 1. 2001 Ing. Ivana Bémová((02) 2019 7362)

V rámci 2. etapy úkolu, která navazovala na činnost v roce 1999, byly provedeny následující práce:

• Příprava na zahájení činnosti Střediska MŽP pro prověřování odborné způsobilosti k měření průtoku odpadních vod pro realizaci zákona č. 58/1998 Sb., o poplatcích za vypouštění odpadních vod do vod povrchových, a navazující prováděcí vyhlášky MŽP č. 47/1999 Sb.
• Vypracování učební pomůcky "Měření průtoku odpadních vod". Příručka obsahuje všechny specifikované okruhy problematiky definované v Metodické příručce pro prověřování odborné způsobilosti právnických nebo fyzických osob (měřících skupin) k výkonu měření průtoku a posuzování funkční způsobilosti měřidel.
• Příprava zřízení zkušebny pracovních měřidel průtoku odpadních vod ­ vypracován je prováděcí projekt zkušebny. Využití zkušebny se předpokládá pro:
• a) vestavbové žlaby pro trubní systémy kruhového profilu do průtoku 0,5 m³s^-1,
• b) vestavbové Parshallovy žlaby do průtoku 1,5 m³s^-1,
• c) měrné přelivy do průtoku 0,3 m³s^-1.
• Trvalé shromažďování mezinárodních, evropských a národních technických norem a doporučení souvisejících s tematikou.

 Výzkum hydrodynamických jevů v procesu kalibrace vodoměrných vrtulí

Ing. Josef Libý, CSc.((02) 2019 7383

Ing. Libuše Ramešová((02) 2019 7302

Výzkum hydrodynamických jevů v procesu kalibrace vodoměrných vrtulí je vyvolán trvalým tlakem mezinárodních organizací na zabezpečení vysoké kvality hydrologických údajů. Zabezpečení podmínek pro konformní kalibraci vodoměrných vrtulí s normami a předpisy EU a ISO nás vede k tomu, aby v procesu kalibrace vodoměrných vrtulí bylo docíleno eliminace vlivu takových negativních vlivů na přesnost kalibrace, jakými jsou Epperův efekt, vliv zanoření, vliv vlnění atd.

   V roce 2000 byly v České kalibrační stanici vodoměrných vrtulí (ČKSVV) zahájeny zkoušky týkající se studia vlivu zanoření vodoměrných vrtulí na přesnost kalibrace. Kalibrační certifikáty a naměřená data jsou uložena v ČKSVV ve VÚV T.G.M. a slouží výhradně výzkumným účelům. Spolu s dalšími daty, která budou získána z pokusů v roce 2001, budou pravděpodobně zveřejněna v roce 2002 v odborném tisku (časopis Vodní hospodářství, VTEI).

 Modelový výzkum úprav Labe pod Střekovem

Ing. Josef Libý, CSc.((02) 2019 7383

Jde o výzkumný projekt Ministerstva dopravy a spojů se zahájením řešení v roce 1997 a plánovaným ukončením v roce 2001. Řešení projektu je rozděleno do následujících etap:

   1. etapa řešení ­ aerodynamický model VD Malé Březno

   2. etapa řešení ­ aerodynamický model VD Prostřední Žleb

   3. etapa řešení ­ hydraulický model VD Malé Březno

   4. etapa řešení ­ hydraulický model VD Prostřední Žleb

   Hlavním cílem řešení projektu je přispět k tomu, aby v úseku Labe mezi Střekovem a státní hranicí ČR/SRN došlo ke zlepšení plavebních podmínek na úroveň, kterou má již dnes navazující mnohasetkilometrový německý úsek Labe.

   Ve VÚV T.G.M. jsou dosud v provozu situační hydraulické modely VD Malé Březno a VD Prostřední Žleb. Od roku 2001 bude v aerodynamické laboratoři rovněž model VD Malé Březno.

   Některé části výše zmíněného programu jsou od roku 1999 přímo zajišťovány investorem vodních děl (Ředitelství vodních cest ČR) v rámci přípravy stavby obou vodních děl (VD Malé Březno a VD Prostřední Žleb).

   Ve druhé polovině roku 2000 umožnil VÚV T.G.M. Stavební fakultě ČVUT (katedra hydrotechniky ­ vedoucí doc. Ing. František Čihák, CSc.) v areálu ústavu vybudování situačního hydraulického modelu říčního sedmikilometrového úseku Labe pod VD Prostřední Žleb.

 Kalibrace vodoměrných vrtulí

Ing. Libuše Ramešová((02) 2019 7302

Česká kalibrační stanice vodoměrných vrtulí VÚV T.G.M. zajišťuje kalibraci vodoměrných vrtulí miskového a propelerového typu podle ČSN/ISO 3455 pro všechny jejich majitele jako trvalou činnost. Kalibrace se provádí v rozsahu rychlostí 0,02­7,0 m.s^-1 pro vodoměrné vrtule upevněné na tyči nebo na laně se závažím 5­100 kg.

   Provoz ČKSVV ve VÚV T.G.M. je financován především Ministerstvem životního prostředí. V rámci jím zadaného úkolu se kalibrují vodoměrné vrtule pro ústředí a všechny pobočky ČHMÚ. Informace z měření průtoku na našich vodních tocích a vodních dílech jsou hlavním podkladem pro realizaci všech systematických programů ve vodním hospodářství. V rámci zakázky je zajišťována i nezbytná údržba její stavební i strojní části.

   Stanice je akreditována Českým institutem pro akreditaci pod číslem 2278 ze dne 12. 7. 1999. V rámci mezinárodní spolupráce kalibračních laboratoří byla ČKSVV v červenci 2000 zařazena do databáze TICQA-EOTC (European Organization for Testing and Certification) pod číslem 510019. Další informace na adrese http://www.ticqa.eotc.be/.

 Stanovení kapacity vtokových mříží

Ing. Miroslav Rudiš, DrSc.((02) 2019 7232

Bylo provedeno experimentální řešení kapacity dvou silničních a jednoho mostního odvodňovače. Výzkum byl proveden na hydraulickém modelu 1 : 1 s použitím originálních mříží a rámů, včetně přívodního rigolu s upravenou drsností odpovídající skutečným podmínkám. Hlavním výsledkem práce jsou vztahy mezi rychlostí proudu a hydraulickým poloměrem, rychlostí proudu a kapacitou mříže a konečně mezi celkovým průtokem a kapacitou mříže. Tyto vztahy jsou pro jednotlivé sklony předloženy v grafické formě. Bylo též provedeno teoretické řešení přítoku ze silničního pruhu do odvodňovacího rigolu.

 Sledování dynamických poměrů v údolních nádržích s cílem minimalizace účinků energetiky na životní prostředí

Ing. Miroslav Rudiš, DrSc.((02) 2019 7232

Úkol zadaný GA ČR pod číslem 101/00/1717 řeší společně se Strojní fakultou ČVUT (útvarem Ú 207.1) účinky velkých energetických zařízení na životní prostředí údolních nádrží, které tato zařízení zásobují vodou, event. jsou recipientem odpadních vod. K tomu Strojní fakulta dovezla ultrazvukový měřič rychlostí vody ADP Nortek 1,5 MHz, který je schopen měřit trojrozměrně rozdělení rychlostí proudění. V prvním roce řešení byla provedena ověřovací měření tímto přístrojem jednak před vtoky na elektrárnu nádrže Slapy, jednak v říčním korytě Vltavy v Tróji ­ Podbabě. Pro závadu na kompasu přístroje bylo rozhodnuto výsledky ověřit ještě v tárovacím žlabu Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka, aby bylo možno provést reklamaci.

SEKCE JAKOSTI VOD A OCHRANY EKOSYSTÉMŮ

 Unifikace metod hydroekologického hodnocení toků a niv s pilotní aplikací na úsecích Labe

RNDr. Josef Fuksa, CSc.  ((02) 2019 7330

Úkol byl řešen v letech 1999­2000 na dvou vybraných úsecích Labe o délce cca 20 km. Jeho náplň se dělila do tří dílčích úkolů:

• Mapování hydromorfologických struktur. Mapování bylo řešeno v koordinaci s MKOL (pracovní skupinou Ekologie). Byla upravena mapovací metodika zpracovaná Bundesanstalt für Gewässerkunde Koblenz, zkalibrovány mapovací a hodnoticí postupy a byly zpracovány české pilotní úseky. Vedle výstupu úkolu bude v roce 2001 vydána společná zpráva o mapování dvou českých a dvou německých úseků Labe.
• Intenzivní ekologické hodnocení pilotních úseků. Byla sledována řada složek říčního ekosystému (ichtyofauna, bentos, akumulace polutantů v sedimentech, biofilmech a v mlži Dreissena polymorpha, vegetační doprovod, jakost vody, zdroje znečištění) a zhodnoceno jejich antropogenní ovlivnění v podélném profilu. Úsek Labe nad Jaroměří není (s výjimkou intravilánů) příliš výrazně antropogenně pozměněn a lze zde dokonce najít / navrhnout lokalitu do mezinárodní kalibrační sítě "dobrého" ekologického stavu. Úsek pod Pardubicemi lze doporučit k vyhlášení za "silně modifikovaný vodní útvar" z důvodu úpravy pro plavbu. Nezávisle na tom je zde lokalizován bodový zdroj znečištění, zásadní pro celý další tok Labe (kanál A VCHZ Semtín), jehož vliv je nutno blíže specifikovat (jen zčásti známé spektrum organických polutantů) a provést sanační opatření.
• Vzorové hodnocení pilotních úseků podle požadavků Rámcové směrnice pro vodní politiku EU (2000/60/EC). Z dostupných parametrů bylo provedeno zhodnocení pro stanovení charakteristik povodí a ekologického stavu pro oba pilotní úseky, považované pro tento účel za samostatné vodní útvary.

 Hodnocení dopadu antropogenních faktorů na vybrané složky biocenóz povrchových vod

RNDr. Blanka Desortová, CSc. ((02) 2019 7411

Úkol je trvalou činností, která je zaměřena na zavádění nových přístupů k využití, hodnocení a interpretaci výsledků sledování biotických složek (fytoplankton, makrozoobentos a ichtyofauna) ekosystémů povrchových vod. V současnosti je hlavním těžištěm odborná podpora státní správy při přejímání směrnic EU v okruhu "kvalita vody", zejména těch, které požadují informace o stavu eutrofizace a monitoringu ichtyofauny povrchových vod. Součástí je i aplikace požadavků přijaté Rámcové směrnice EU pro oblast vodní politiky v té části, která se týká sledování a vyhodnocování typových biologických prvků kvality pro účely hodnocení ekologické kvality povrchových vod, resp. ekologického potenciálu ovlivněných vodních těles. V rámci řešení byly v r. 2000 vyhodnoceny také výsledky pětiletého kontinuálního monitoringu akumulace vybraných kovů a specifických organických látek v biomase mlže Dreissena polymorpha, který probíhal v profilu Labe-Obříství.

 Vývoj, zavádění a prověřování aplikace metod pro sledování hydrosféry

RNDr. Ladislav Havel, CSc.  ((02) 2019 7339

Řešení úkolu je trvalou činností VÚV T.G.M. Zajišťuje nezávislé a komplexní řešení problematiky hydroanalytických metod a jejich aplikací v oblasti chemických, radiochemických, mikrobiologických, hydrobiologických a ekotoxikologických metod, standardizace postupů i obecných otázek laboratorní praxe. Řešení úkolu vychází z detailní znalosti analytických metod, pracovních postupů, problematiky laboratorní práce a požadavků na kvalitu výsledků poskytovaných laboratořemi a naplňuje potřeby státní správy a hydroanalytických laboratoří v této oblasti.

   Výstupy úkolu mají těsnou vazbu na požadavky legislativy ČR a směrnice EU. Státní správě jsou předávány průběžně formou odborných stanovisek k platné legislativě a podkladů pro normotvornou činnost (přejímání norem ISO, EN, tvorba TNV). Hydroanalytickým laboratořím jsou výsledky řešení úkolu předávány operativně prostřednictvím interní publikace "Zpravodaj pro hydroanalytické laboratoře" (dvě čísla ročně, v roce 2000 č. 28, 29), metodických pokynů pro stanovení vybraných ukazatelů a specializovaných odborných seminářů organizovaných v rámci jednotlivých dílčích úkolů.

 Omezování plošného znečištění povrchových a podzemních vod v ČR

Mgr. Pavel Rosendorf  ((02) 2019 7413

Ve třetím roce projektu byla těžištěm řešení problematika plošného znečištění dusičnany a acidifikací. Rozsah zranitelných oblastí vod dusičnany (ve smyslu směrnice EU 91/676/EEC), vymezený v předchozí etapě řešení, byl dále zpřesňován a ve spolupráci s podobně zaměřeným úkolem (Návrh vymezení zranitelných oblastí ­ RNDr. Hana Prchalová) byly stanoveny definitivní hranice zranitelných oblastí pro povrchové vody a odhadnut celkový rozsah zranitelných oblastí povrchových a podzemních vod na území ČR. Práce pokračovaly také na přípravě metod a postupů, které by měly sloužit pro periodické revize rozsahu zranitelných oblastí a přípravu a ověření akčních programů. Pro toto řešení byly použity dvě vybrané zájmové oblasti ­ povodí vodárenské nádrže Švihov a severní část Třeboňské pánve.

   V okruhu, který se zabýval acidifikací, byla na základě přirozených dispozic prostředí odolávat acidifikaci a bilance vstupu acidifikujících látek do ekosystémů (metodou překročení kritických zátěží acidifikujících látek) sestavena mapa zranitelnosti území České republiky acidifikací k roku 1998. Tato mapa byla porovnána s indikátory acidifikace měřenými ve vodách.

   V okruhu zaměřeném na plošné znečištění fosforem byla zpracována metodika vytváření mapy zranitelnosti vod fosforem z plošných zdrojů. Její aplikace je plánována jako hlavní výstup řešení projektu v roce 2001.

 Návrh vymezení citlivých oblastí

Mgr. Pavel Rosendorf  ((02) 2019 7413

Cílem řešení úkolu v roce 2000 bylo připravit podklady pro rozhodnutí, zda na území České republiky vymezovat tzv. citlivé oblasti (sensitive areas) ve smyslu Směrnice EU 91/271/EEC, o čištění městských odpadních vod, a v nich nebo v jejich povodích uplatňovat přísnější požadavky na čištění odpadních vod z aglomerací nad 10 000 EO (ekvivalentních obyvatel). Součástí řešení v roce 2000 byla podrobná analýza a výklad směrnice a shromáždění dostupných informací o uplatňování směrnice ve státech EU. Na základě těchto podkladů byla zpracována "optimální metodika" pro vymezování citlivých oblastí a ta byla posléze aplikována na existující data o jakosti vod v tocích a nádržích a na výběr příslušných aglomerací s ohledem na vypouštění odpadních vod. Byly zpracovány dvě varianty ­ 1. vymezování citlivých oblastí a jejich povodí a 2. uplatnění přísnějších požadavků na čištění odpadních vod z aglomerací nad 10 000 EO na celém území ČR. Pro obě varianty byla zkalkulována investiční a provozní nákladnost na odstraňování celkového fosforu z vypouštěných odpadních vod u čistíren, které v současné době nesplňují požadavky směrnice EU. Výsledky posloužily při vyjednávání zástupců ČR s EU v Bruselu o přechodném období pro směrnici 91/271/EEC na začátku roku 2001.

 Hodnocení aspektů stability krajinných struktur z hlediska udržení vody v krajině

Mgr. Ondřej Simon  ((02) 2019 7365

V prvním roce řešení se projekt soustředil zejména na metodické a metodologické otázky společně se zahájením pravidelného monitoringu pilotního povodí. Metodologické práce tvořila především rešerše publikovaných dat o sledování změn v krajině na základě monitoringu uzávěrového profilu malého povodí. Z území ČR byla zpracována rozsáhlá databáze mapující vliv využití krajiny v 967 malých povodích na vodivost vody v závěrovém profilu, která potvrdila předpoklad jejich vzájemné korelace. Pro potřeby dlouhodobého sledování odrazu změn v krajině na jakosti vody v malých povodích bylo zhodnoceno 45 povodí zahrnujících všechny významné krajinné typy. Po podrobném posouzení započne v následujícím roce pravidelný monitoring osmi z nich. Na pilotním povodí v NPP Blanice Pošumaví probíhal celoroční monitoring jakosti vody a složení společenstev bentických organismů v třítýdenním kroku. Získané výsledky byly aktuálně použity pro potřeby ochrany přírody a zpracovávají se k upřesnění metodiky pro dlouhodobá sledování většího souboru povodí.

 Klasifikace vod z hlediska možnosti trvalého výskytu ryb a stanovení jejich úseků podle požadavků směrnice 78/659/EEC

Mgr. Ondřej Simon  ((02) 2019 7365

Pokračování prací spojených s aproximací směrnice 78/659/EEC se zaměřilo v roce 2000 na přípravu monitoringu a návrh úseků rybných vod a na přípravu pravidelného sledování jakosti podle požadavků směrnice v pilotních povodích. Výběr hranic jednotlivých úseků tzv. lososovitých a kaprovitých úseků rybných vod byl proveden podle hranice výskytu indikátorového druhu lipana podhorního (Thymallus thymallus L.) nebo dispozic vodního prostředí pro jeho rozmnožování. Využit byl model hodnotící 130 významnějších toků. Území ČR bylo rozděleno podle požadavků směrnice na 118 úseků rybných vod, ve kterých bylo zhodnoceno dodržení speciálních limitů. Na základě dostupných dat státní sítě byly zvláště hodnoceny vody s výskytem lososovitých a kaprovitých ryb. Chybějící odběrové profily nesledované ČHMÚ a nezahrnuté ani do vlastních monitorovacích systémů podniků Povodí byly navrženy pro doplnění státní sítě. Na lokalitách vybraných analýzou existujících dat bylo provedeno orientační sledování dosud v ČR nemonitorovaných ukazatelů: oteplení toku antropogenní výpustí, diurnální kolísání koncentrace rozpuštěného kyslíku a koncentrace veškerého zbytkového chlóru. Měření ukázalo, že těmito parametry je nutné se zabývat i nadále. Metodicky bylo též připraveno požadované hodnocení organoleptické závadnosti svaloviny ryb ze sledovaných úseků. V pilotních povodích v jižních Čechách byl připraven standardní monitoring se zahájením od ledna 2001. Součástí prací bylo i shromáždění legislativních podkladů a dalších dokumentů ze zemí EU. Byl zpracován přehled situace v jednotlivých zemích a několik podrobných zpráv bylo přeloženo z národních jazyků. Projekt bude v roce 2001 pokračovat.

 Potrava potěru ryb

Mgr. Ondřej Slavík, Ph.D.  ((02) 2019 7224

Cílem projektu financovaného GA AV ČR bylo popsání vztahu mezi diurnální pohybovou aktivitou nedospělých stadií ryb a nabídkou potravy v říčním prostředí. Těžiště výzkumu bylo přeneseno na pražský úsek Vltavy. Úkol byl k roku 2000 uzavřen.

 Program zprůchodnění vodních toků pro migraci vodních živočichů

Mgr. Ondřej Slavík, Ph.D.  ((02) 2019 7224

Cílem projektu dotovaného MŽP a Správou NP a CHKO Šumava bylo ověření funkce rybích přechodů v NP Šumava a návrh jejich případné rekonstrukce. Součástí projektu je vypracování metodické podpory pro sledování společenstev ryb na území chráněných krajinných celků. Úkol by měl pokračovat do roku 2002.

 Rozbory druhového složení a početnosti společenstev juvenilních ryb

Mgr. Ondřej Slavík, Ph.D.  ((02) 2019 7224

Úkol je hrazen z prostředků Povodí Vltavy, a. s. Práce je zaměřena na rozbor struktury společenstev ryb na cca 20 říčních tocích ČR. Data jsou používána pro vyhodnocení změn kvality vodního prostředí v souladu s požadavky EU. Úkol bude pokračovat v ročním cyklu.

 Obnova říčního kontinua Labe zprůchodněním rybích přechodů

Mgr. Ondřej Slavík, Ph.D.  ((02) 2019 7224

Komplexní projekt VaV650/4/00, jehož výstupem je návrh technického řešení rybích přechodů od státních hranic s Německem až po Brandýs nad Labem. Součástí výstupu je metodická podpora problematiky výstavby přechodů, monitoringu migrací a vyhodnocení, prezentovaná formou příručky.

 Povrchové vody ­ sledování vlivu zvýšení teploty a dalších ukazatelů jakosti ve Vltavě pod vyústěním odpadů z ETE na vývoj jakosti vody ve vztahu k jejímu využití

Ing. Eduard Hanslík, CSc.  ((02) 2019 7269

Úkol řešený pro ČEZ, a. s., Jaderná elektrárna Temelín zahrnoval sledování a hodnocení vlivů jaderné elektrárny Temelín na životní prostředí se zvláštním zaměřením na hydrosféru nad rámec činností Laboratoře radiační kontroly okolí JE Temelín. V roce 2000 bylo prováděno sledování ukazatelů radioaktivních a neradioaktivních látek v povrchových vodách, včetně teploty, dále v říčních dnových sedimentech a biomase ryb a vodních rostlin a jejich hodnocení k vytvoření referenční úrovně pro hodnocení vlivu provozu elektrárny.

 Hodnocení vlivu změn staveb ETE na životní prostředí

Ing. Eduard Hanslík, CSc.  ((02) 2019 7269

Úkol řešený pro INVESTprojekt, spol. s r.o., Brno se zaměřil na hodnocení vlivu změn staveb ETE podle zákona č. 244/1992 Sb. (EIA) z hlediska zásobování elektrárny pitnou a technologickou vodou a vypouštění odpadních vod z ČOV a dalších provozů, zejména okruhu chladicí vody.

 Radioaktivní látky v technologiích

Ing. Eduard Hanslík, CSc.  ((02) 2019 7269

Úkol byl zaměřen na sledování a hodnocení výskytu radioaktivních látek, včetně radonu 222, ve zdrojích vod. Dále byly hodnoceny změny způsobené při použití technologií úpravy vody zaměřených na snížení obsahu radioaktivních látek ve vodě dodávané do veřejných vodovodů. Pozornost byla též věnována výskytu radioaktivních látek v balené vodě. Získané výsledky sloužily zejména jako podklad pro posuzování radiačního rizika z hlediska požadavků vyhlášky SÚJB č. 184/1997 Sb. a vyhlášky MZd č. 292/1997 Sb.

 Radioaktivní látky v životním prostředí

Ing. Eduard Hanslík, CSc.  ((02) 2019 7269

Úkol zahrnoval sledování a hodnocení výskytu radioaktivních látek ve vodě, dnových sedimentech, plaveninách a biomase ryb a vodních makrofyt. Účelem je rozšíření poznatků u přírodních radionuklidů o geogenním pozadí a zejména vlivu důlních vod a průsaků z odvalů a odkališť v lokalitách dřívější a trvající těžby a úpravy uranové rudy. V případě umělých radionuklidů pak jde o vyšetření trendů změn kontaminace reziduálního znečištění po testech jaderných zbraní, havárii v Černobylu a v neposlední řadě o posouzení vlivu vypouštění kapalných odpadů z jaderných zařízení u nás, zejména ve vztahu k požadavkům nařízení vlády č. 82/1999 Sb.

 Odborná podpora účasti ČR v Mezinárodní komisi pro ochranu Labe

RNDr. Jitka Svobodová  ((02) 2019 7466

Cílem úkolu je zabezpečení aktivit pro podporu české účasti v Mezinárodní komisi pro ochranu Labe (MKOL). Jde o trvalou činnost, která se řídí dlouhodobým programem MKOL.

   V roce 2000 byly v rámci tohoto úkolu zajišťovány následující hlavní činnosti a jejich výstupy:

• příprava a redakce publikací "Druhá zpráva o plnění Akčního programu Labe v letech 1998 a 1999" a "Labe v letech 1990 až 2000 ­ 10 let úspěšné spolupráce v MKOL";
• podklady pro přípravu 10. výročí založení MKOL a pro 9. Magdeburský seminář o ochraně vod (Berlín 24.­25. 10. 2000);
• práce na upřesnění "Inventarizace emisí komunálních odpadních vod v povodí Labe";
• pokračování pracovní činnosti zaměřené na zavádění a realizaci společných minimálních požadavků na vypouštění odpadních vod pro zvlášť relevantní průmyslová odvětví;
• příprava mezinárodního měřicího programu pro rok 2001 (v souvislosti s očekávaným přijetím Rámcové směrnice EU o vodohospodářské politice);
• příprava a redakce "Zprávy o jakosti vody v Labi za rok 1999" s tabulkami hodnot;
• koordinace projektu "Mapování morfologických struktur na pilotních úsecích Labe", kalibrace mapovacích a hodnotících postupů a příprava česko-německé metodiky mapování.

 Souhrnné vyhodnocení zatížení Labe a jeho přítoků škodlivými látkami

RNDr. Petr Lochovský  ((02) 2019 7266

Výsledkem bilaterální spolupráce mezi VÚV T.G.M., Výzkumným centrem GKSS Geesthacht, Střediskem pro technologii vody v Karlsruhe, BfG Berlin, Univerzitou F. Schillera v Jeně a několika dalšími německými institucemi byla koncem roku 2000 vydaná publikace v německém jazyku s názvem "Die Elbe und ihre Nebenflüsse ­ Belastung, Trends, Bewertung, Perspektiven" (vydavatel ATV-DVWK).

   V publikaci jsou shrnuty a na základě clustrové a faktorové analýzy vyhodnoceny výsledky sledování zatížení Labe a jeho nejvýznamnějších přítoků na území ČR a SRN v letech 1993­1998 (v rámci sledování česko-německých projektů) zejména těžkými kovy a vybranými organickými polutanty. Hodnocení zatížení sedimentů, plavenin a vody ve sledovaných vodních tocích bylo provedeno na základě německých klasifikačních systémů LAWA a ARGE Elbe, dále pak podle některých dalších vyhlášek a nařízení platných v současné době v ČR a SRN, a to se zohledněním regionálních specifik (např. přirozené geogenní pozadí říčních sedimentů). Na základě vyhodnocení dlouhodobé řady analytických výsledků sledování byl odhadnut trend vývoje znečištění a současně bylo učiněno i doporučení pro další sledování.

 Polární organické škodliviny v Labi

Ing. Jan Vilímec  ((02) 2019 7324

Úkol je řešen ve spolupráci s německým partnerem DVGW-Technologiezentrum Wasser, pracoviště Drážďany a je zaměřen na pět látkových skupin: aromatické sulfonáty, syntetické komplexotvorné látky, halogenované ethery, alifatické aminy a halogenované alifatické karboxylové kyseliny.

   V roce 2000 byla zakončena část projektu zaměřená na transfer analytických metod pro stanovení těchto polárních organických látek ve vodě z DVGW-TZW Drážďany do VÚV T.G.M., zajištění srovnatelnosti analytických výsledků obou spolupracujících institucí a provádění vyhledávacího monitoringu na českém úseku Labe. Současně byla zahájena navazující etapa zaměřená na validaci vybraných metod s využitím přírodního vzorku dotovaného analyzovanými látkami (každá laboratoř s vlastní matricí) a na studium a zjištění případné korelace mezi výtěžností analytů a ostatními parametry přírodního vzorku (pH, TOC, DOC, A254, nerozpuštěné látky, BSK₅, vodivost).

   Ve dvouměsíčním intervalu probíhaly srovnávací analýzy mezi čtyřmi zúčastněnými institucemi (VÚV T.G.M., DVGW-TZW Drážďany, Vituki Budapešť, DVGW-TZW Karlsruhe). V závěrečné zprávě projektu v roce 2001 budou vyhodnoceny soubory dat charakterizující znečištění českého úseku Labe polárními organickými látkami.

 Výskyt a pohyb nebezpečných látek v hydrosféře ČR

Ing. Vladimír Kužílek  ((02) 2019 7354

Byly navrženy seznamy nebezpečných látek relevantních pro hydrosféru ČR s ohledem na výčet znečišťujících a nebezpečných látek v příslušných směrnicích a seznamech EU. Tyto látky byly rozděleny do tří skupin:

• Látky se zcela prokazatelným výskytem v hydrosféře ČR s potřebou dlouhodobého a rutinního inspekčního monitoringu již zavedenými analytickými metodami.
• Látky s částečně prokázaným nebo možným výskytem v hydrosféře ČR s potřebou výzkumného monitoringu za využití jak již zavedených, tak nově vyvíjených analytických metod.
• Látky, jejichž výskyt v hydrosféře ČR není prokázán a nejsou známy ani jejich potencionální zdroje.

   Pro jednotlivé nebezpečné látky uvedené v seznamech byl vypracován přehled a stručná charakteristika analytických metod jejich stanovení ve složkách hydrosféry.

 Odborná průprava ­ vzorkování

RNDr. Josef Fuksa, CSc.  ((02) 2019 7330

Předmětem úkolu je pořádání kurzů vzorkování pro pracovníky vodohospodářských a kontrolních laboratoří. Třídenní kurzy zahrnují celou oblast vzorkování vody a dalších složek vodních ekosystémů, včetně systémů odpadních a pitných vod podle evropských směrnic řady ISO 5667 (ČSN ISO 5667). Jsou zaměřeny na přípravu a zpracování vzorkovacích programů, standardních operačních postupů vzorkování, standardizaci vlastní vzorkovací činnosti a kontrolu a řízení jakosti vzorkovacích prací. Účastníci získávají po absolvování zkušebního testu certifikát, který je součástí kvalifikačních předpokladů příslušných pracovišť. V roce 2000 absolvovalo kurzy a získalo certifikát celkem 243 pracovníků.

 Posudková činnost ­ ekologie

RNDr. Josef Fuksa, CSc.  ((02) 2019 7330

Úkol zahrnoval řadu zakázek řešících ekologické problémy pro různé uživatele. Za významnější lze považovat:

• studii možného ovlivnění jakosti vody v Labi v úseku Střekov­státní hranice stavbou a provozem uvažovaných vodních děl,
• studii změn mikrobiální aktivity (aktivity extracelulárních enzymů) v podélném profilu Vltavy,
• studii revitalizace Litovického potoka,
• průzkum povodí Bělečského a Stříbrného potoka.

 Posudková činnost ­ hydrobiologie

RNDr. Blanka Desortová, CSc.  ((02) 2019 7411

V rámci úkolu jsou prováděny zejména analýzy biologických charakteristik kvality vody (bioseston, nárosty, chlorofyl-a, ichtyofauna), příprava vzorků pro mezilaboratorní porovnávání zkoušek a provedení srovnávacích analýz. Je poskytována také poradenská služba a zaškolení v metodách hydrobiologického rozboru vod. Jsou zpracovávány posuzovací studie s různým zaměřením, např. hodnocení průchodnosti rybích přechodů, hodnocení účinnosti vodárenských procesů a hodnocení kvality vodního prostředí s využitím biologických charakteristik.

 Posudková činnost ­ mikrobiologie

RNDr. Dana Baudišová, Ph.D.  ((02) 2019 7219

V rámci zakázky jsou prováděny analýzy mikrobiologických ukazatelů kvality vody na základě požadavků různých subjektů v ČR. Kromě základního mikrobiologického rozboru byly na základě objednávek zadavatelů prováděny i speciální analýzy. Z významnější činnosti lze uvést technické zabezpečení mezilaboratorních porovnávání zkoušek.

 Posudková činnost ­ chemie

Ing. Jan Vilímec  ((02) 2019 7324

Úkol pokrývá většinu činností prováděných chemickou laboratoří VÚV T.G.M. pro externí zákazníky za úplatu. Jde především o přípravu vzorků pro mezilaboratorní porovnání zkoušek, srovnávací a rozhodčí analýzy, analýzy netypických vzorků vod, sedimentů a kalů. Dále jsou poskytovány poradenské služby a prováděno zaškolování pracovníků externích laboratoří na složité analytické metodiky.

SEKCE OCHRANY VOD A INFORMATIKY

 Státní vodohospodářská bilance (SVHB) a metody jejího zpracování

Ing. Václav Bečvář, CSc.((02) 2019 7225

V rámci úkolu se zpracovává:

• SVHB minulého roku (dále SVHB MR) v členění na SVHB množství a jakosti povrchových vod a SVHB množství podzemních vod. SVHB MR je součástí kontroly užívání vodních zdrojů a průběhu hospodaření s vodou v uplynulém kalendářním roce. Zpracovává se každoročně a je ve VÚV T.G.M. vedena jako statutární činnost.
• Evidence realizovaných odběrů a vypouštění ve spolupráci s podniky Povodí na základě směrnice MLVH ČSR č. 7/1977 Ú.v. a vyhlášky MLVH ČSR č. 63/1975 Sb.
• Saprobiologické monitorování vybraných toků s hlavním cílem pokračovat v odběrech, determinaci a celkovém vyhodnocení saprobiologického stavu toků v ČR za období 1996 až 2000 (pentáda). Výchozí bází činnosti je korigovaný seznam profilů monitorovací sítě (z roku 1996) ­ asi 1 100 profilů.
• V roce 2000 se uskutečnily i práce na technickém návrhu souvisejících vyhlášek k novému zákonu o vodách. Byla to vyhláška, kterou se stanoví rozsah a způsob ohlašování údajů o odběrech a vypouštění vod na základě § 21, odst. 7, a vyhláška, kterou se stanoví obsah a způsob sestavení vodní bilance na základě § 22, odst. 1.

 Koncepce systému vodohospodářského plánování a institucionální reforma

Ing. Václav Bečvář, CSc.((02) 2019 7225

Cílem řešení v roce 2000 bylo analyzovat problematiku plánování v oblasti vod nejen v úrovni základního pojetí, ale i v úrovni struktury procesu plánování v členění na činnosti, subjekty, dokumenty ­ při jejich vzájemném uspořádání v čase a posléze v podrobnější úrovni, tj. z hlediska obsahu plánů a metod jejich zpracování. Cílem analýzy bylo připravovat podklady pro vyhlášku k novému zákonu o vodách, věnovanou obsahu budoucích plánů a způsobům jejich zpracování a projednání, přestože aktuální návrh zákona takovou vyhlášku zatím nepředpokládá. Závěrečným výsledkem řešení je návrh zásad této budoucí vyhlášky. Jednou z příloh závěrečné zprávy byla i externě zpracovaná studie o problematice posuzování výstupů plánů z hlediska jejich vlivů na životní prostředí podle nového zákona o EIA.

 Odborná podpora přípravy nového vodního zákona a jeho prováděcích předpisů

Ing. Ivan Nesměrák((02) 2019 7267

Odborná podpora probíhala ve třech oblastech: pomoc při tvorbě návrhu nového vodního zákona, tvorba vybraných vyhlášek k novému vodnímu zákonu a vyjadřování k vytvořeným právním předpisům MŽP a MZe.

1. Bylo posouzeno paragrafové znění nového vodního zákona zpracovaného MŽP, a to z hlediska shody s komunitární legislativou formou tabulek shody, a byly zpracovány připomínky k (třetí verzi) návrhu nového vodního zákona.
2. Byly zpracovány věcné záměry čtyř vyhlášek, technické podklady pro pět vyhlášek a první verze technického podkladu pro jednu vyhlášku a jeden metodický pokyn.
3. Byly zpracovány připomínky k Metodickému pokynu k nař. vl. ČR č. 82/1999 Sb., k návrhu zákona o vodovodech a kanalizacích, a k návrhu věcného záměru zákona o IPPC.

 Mezinárodní spolupráce v oblasti hraničních vod ČR

Ing. Miloslav Radoměřský (od 1. 1. 2001 Ing. Jan Chroumal((02) 2019 7279)

Spolupráce se sousedními státy na řešení problematiky hraničních vod pokračovala v r. 2000 podle přijatých smluv a dohod s využitím výsledků prací z předcházejících let. Na saském úseku hranic byla práce zaměřena především na zpracování "Ujednání o koordinaci hraničních toků" a jeho postupnou aktualizaci. Rovněž se uskutečnila potřebná měření na Svídnici/Schweinitz a v oblastech podzemních hraničních vod Petrovice-Lückendorf a Hřensko-Kirnitzsch.

   Na bavorském úseku hranic pokračovala spolupráce v ochraně jakosti hraničních vod a s tím související ochraně ohrožených živočišných druhů.

   Na polském úseku byly zahájeny práce na úpravě zásad spolupráce v oblasti vodohospodářského plánování a na metodice zpracování dlouhodobých plánů rozvoje.

   Na rakouském úseku se hodnotil vliv pravostranného rakouského přítoku Pulkavy na jakost vody v řece Dyji. V roce 2000 pokračovalo vypracovávání digitálních map hraničních toků České republiky.

 Souhrnné informace o vodách České republiky

Ing. Jana Pfauserová((02) 2019 7285

Úkol byl založen jako činnost trvalého charakteru, která na základě výsledků z řešení relevantních úkolů VÚV T.G.M. a sběru potřebných údajů vně ústavu shromažďuje, analyzuje a publikuje souhrnné informace o vodách České republiky. 

   Významným výstupem úkolu v roce 2000 je publikování doplňků a celkové zpřesnění Směrného vodohospodářského plánu formou Vodohospodářského věstníku 1999.

   Vodohospodářský věstník je členěn do 18 kapitol. V nich se uvádí vždy za příslušný kalendářní rok a v časové řadě celkové hodnocení národního hospodářství, přírodních poměrů, vodních zdrojů, jakosti vody v tocích, odběrů a vypouštění vod, údaje o veřejných vodovodech a veřejných kanalizacích, o úpravách odtokových poměrů, vodních cestách, využití vodní energie, zemědělství a lesnictví. Ve věstníku je uvedena vodohospodářská bilance, investice ve vodním hospodářství, údaje o hlavních provozovatelích oboru vodních toků (jednotlivá Povodí), celkové hodnocení stavu vodního hospodářství v roce 1999, rozvoj oborové vědy a techniky, mezinárodní spolupráce ČR na úseku vodního hospodářství a nástroje na úseku hospodaření

s vodou.

   Dále se v rámci úkolu zpracovával návrh zprávy MŽP pro vládu ČR o stavu ochrany vod před znečištěním v roce 1999, podklady pro zprávu MŽP o stavu životního prostředí ČR v roce 1999, podklady pro společnou zprávu MZe a MŽP o stavu vodního hospodářství ČR v roce 1999, podklady pro kapitolu "Voda" do Statistické ročenky životního prostředí ČR a dotazník OECD / EUROSTAT 2000 (část "vnitrozemské vody"), který požaduje OECD od ČR jednou za dva roky.

 Evidence vodních toků ČR

Ing. Naděžda Husáková((02) 2019 7326

Úkol byl rozdělen do dvou dílčích částí:

1. Vedení souborné evidence vodních toků v ČR ­ správa datového souboru
2. V rámci úkolu probíhala aktualizace, zpřesňování a doplňování datového souboru Evidence vodních toků podle nově získávaných podkladů a se zaměřením na evidenci správcovství. V rámci integrace Evidence vodních toků do HEIS pokračovaly práce spojené s převodem agendy správcovství vodních toků do prostředí GIS s využitím systému ArcView. 
3.    Aktualizace datového modelu STRTOK informačního systému HEIS přímo souvisí s procesem aktualizace a trvalé údržby vrstvy Vodní toky geografické databáze Vodstvo ČR v GIS. Práce v této části úkolu byly v roce 2000 zaměřeny na údržbu a aktualizaci těchto dat. 
4. Spolupráce se Zeměměřickým úřadem při naplňování ZABAGED
5. Součástí úkolu je spolupráce se Zeměměřickým úřadem při tvorbě a údržbě Základní báze geografických dat ČR (ZABAGED). Objem a harmonogram spolupráce jsou specifikovány v ročních etapách formou bezúplatných smluv mezi ČÚZK a VÚV. Práce byly zaměřeny na poskytování identifikátorů úseků vodních toků na úrovni podrobnosti Základní mapy ČR 1 : 10 000 v souladu s návodem pro redakční přípravu ZABAGED.

 Hodnocení jakosti vody v tocích

Ing. Marie Kalinová((02) 2019 7213

Úkol se zaměřuje na metodická zlepšení interpretace výsledků hodnocení jakosti vody v tocích a jejich uplatnění v ochraně vod, včetně zpětné vazby na optimalizaci monitoringu jakosti povrchových vod. Připravuje dílčí podklady pro přiblížení našeho technicko-legislativního systému ochrany vod principům používaným v EU. V roce 2000 byla jedním z výstupů identifikace kriticky zatížených lokalit na tocích. Například k upřesnění Implementačního plánu k zajištění plnění požadavků směrnice Rady EU o nebezpečných látkách byly vyhledány lokality s nadlimitním obsahem těchto látek a v povodí nad nimi byly vyhledány možné zdroje kontaminace. Jako nejzávažnější se z tohoto pohledu jeví následující lokality: Bílina v Ústí nad Labem má nejvyšší kontaminaci hexachlorbenzenem, DDT, hexachlorcyklohexanem, tetrachlorethylenem a rtutí; v Labi pod Pardubicemi se projevuje závažná kontaminace hexachlorcyklohexanem a trichlorbenzeny; v Labi od Nymburka po Střekov lze za hlavní považovat kontaminaci 1,2-dichlorethanem; Litavka a Ostravice v Muglinově je značně kontaminována kadmiem.

 Celostátní koordinace projektů HEIS

Ing. Václav Kolář((02) 2019 7345

Hydroekologický informační systém ČR (dále HEIS ČR) je vytvářen k zabezpečení jednotného informačního systému pro podporu státní správy ve vodním hospodářství (§ 5, odst. h zákona č. 458/1992 Sb., o státní správě ve vodním hospodářství), s vazbou na Státní informační systém a další subsystémy Jednotného informačního systému životního prostředí. Podle pověření MŽP vykonává VÚV T.G.M. funkci koordinačního pracoviště HEIS ČR (KP HEIS). Koordinace se týká projektování a realizace osmi dílčích IS a dalších navazujících aktivit spojených s externími vazbami a využitím HEIS. Je dekomponována na tyto bloky činností:

• koordinaci a řízení aktivit při budování IS subjektů HEIS ČR,
• systémový dohled nad kompatibilitou připravované novely vodohospodářské evidence s datovými strukturami HEIS,
• správu datových struktur HEIS ČR.

 Hydroekologický informační systém VÚV ­ dílčí informační systém HEIS ČR

Ing. Petr Vyskoč((02) 2019 7425

HEIS VÚV je členěn na čtyři subsystémy. První slouží k orientaci v problematice (metainformační subsystém), další dva k poskytování a zpracování vodohospodářských informací (evidence zdrojů a užívání vody ­ geografická databáze, zpracování informací ­ modely a nástroje), čtvrtý je určen pro potřeby administrace systému a dat. Práce na úkolu byly zahájeny v roce 1996.

   V roce 2000 spočívalo řešení:

• v rozvoji databáze a uživatelských aplikací o další datové entity a nástroje vyplývající z požadavků výkaznictví pro EU, vodohospodářského plánování a projektů řešených ve VÚV T.G.M.,
• v přípravě dat a plnění databáze daty z projektů VÚV T.G.M. a částečně z externích zdrojů,
• v zabezpečování provozu systému.
• Podrobnější informace o systému HEIS VÚV

 Správa databáze Seznam ekologických zátěží

Ing. Václav Kolář((02) 2019 7345

V roce 2000 byly provedeny přípravné práce pro vytvoření a zahájení provozu databáze ekologických zátěží. Na základě dosud vytvořených registrů skládek, které mají převážně evidenční charakter, bude navržen geografický informační systém pro objektivizaci hodnocení rizikovosti skládek a širší posuzování vlivu na životní prostředí v jejich nejbližším okolí. Účelová datová základna bude součástí datového skladu Vodstvo ČR, který je budován v rámci Hydroekologického informačního systému ČR (HEIS). Pro zajištění kompatibility s ostatními relevantními datovými sadami bude datová základna tvořena podle metodických standardů HEIS ČR. Uživatelské aplikace v GIS prostředí budou reflektovat skutečnost, že nosným prostředím a konečným recipientem cizorodých látek z odpadů uložených na skládkách je převážně vodní prostředí. Celý systém bude vybudován na legislativním základě předmětné problematiky v ČR. Zohledněno však bude i legislativní prostředí EU.

 Digitální Základní vodohospodářská mapa

Mgr. Aleš Zbořil((02) 2019 7400

V roce 2000 bylo rozhodnuto o spolupráci se Zeměměřickým úřadem v oblasti naplňování atributů u vrstev vodních toků a hydrologického členění v rámci ZABAGED. Byla provedena aktualizace vrstvy vodních toků, dokončena vrstva sledovaných zátopových území, provedena verifikace vrstvy hydrologického členění na podkladě ČHMÚ. Aktualizovaná data jsou oprávněným uživatelům k dispozici ke stažení z  webovských stránek od 31. 1. 2001.

 Metodika činnosti v oblasti cen vodovodů a kanalizací

Ing. Vít Smékal((02) 2019 7291

Zakázka pro MZe zahrnuje činnosti metodického, analytického a koncepčního charakteru v oblasti věcně usměrňovaných cen vodného a stočného, vyplývající z pověření VÚV metodickou činností v této oblasti a z konkrétních potřeb MZe.

   V roce 2000 byl zpracován souhrnný dílčí úkol pro MZe "Přehled o vývoji vodného a stočného, rozbor nákladů na základě kalkulací provozních společností", zabezpečený podle uzavřené smlouvy o dílo. Výstup zahrnoval:

a)    podrobnou informační dokumentaci za rok 1999­2000 o vývoji nákladů v kalkulačním členění a o realizovaných cenách vodného a stočného podle jednotlivých provozních společností VaK (interní podklady určené výhradně pro MZe, které vzhledem k charakteru dat jsou považovány za důvěrné),

b)   souhrnnou zprávu obsahující zásady zpracování, komentáře k výsledným sestavám, celkové souhrny a přehledy, včetně mezinárodního porovnání.

SEKCE ODPADŮ A TECHNOLOGIE VODY

 Odborná podpora MŽP-OODP v oblasti problematiky PCB

Ing. Jiří Bureš( 0602 96 29 51, Ing. Dagmar Sirotková((02) 2019 7270

Řešení úkolu v roce 2000 spočívalo po stránce legislativní v provedení podrobného rozboru Směrnice Rady 96/59/ES ke zneškodňování polychlorovaných bifenylů a terfenylů a vypracování podkladů pro příslušný implementační plán. Dále byl připraven technický podklad příslušného prováděcího předpisu (vyhlášky) k připravovanému zákonu o odpadech a vypracován návrh možností zajištění režimu provedení inventarizace ve smyslu uvedené směrnice.

   Po stránce technické byl připraven návrh systému analytického zázemí procesu inventarizace tak, jak jej požaduje příslušná evropská legislativa, včetně doporučení referenčních metod ke zjišťování obsahu PCB. V rámci úkolu byl navržen i systém kontroly vybraných laboratoří zabývajících se stanovováním PCB pro účely inventarizace, včetně vrchního státního dozoru a působnosti VÚV T.G.M.

 Odborná podpora MŽP-OODP v oblasti evidence odpadů

Ing. Jiří Bureš( 0602 96 29 51, Ing. Dagmar Sirotková((02) 2019 7270

Těžiště řešení úkolu v roce 2000 spočívalo v analýze stávajících databází evidence odpadů ve vztahu k mezinárodním požadavkům a závazkům ČR, dále v rozboru problematiky požadavků směrnice IPPC a jejích výstupů pro oblast nakládání s odpady. V rámci řešení byly soustředěny dosavadní poznatky o existujících systémech evidence odpadů a navrženy možnosti jejich dalšího rozvíjení a využívání ve smyslu požadavků relevantní legislativy EU, včetně možností využití systému HEIS pro oblast odpadového hospodářství.

 Odborná podpora MŽP-OODP v oblasti analytiky odpadů

Ing. Dagmar Sirotková((02) 2019 7270

Cílem úkolu byla příprava, připomínkování a návrh na ověření nové právní úpravy v oblasti odpadů. Základním požadavkem bylo respektování příslušných Směrnic EU a zapracování do připravované legislativy. Práce probíhaly v následujících oblastech:

• Návrh příloh vyhlášky o podrobnostech nakládání s odpady. Byl upraven postup přípravy výluhu, došlo k zásadním úpravám ukazatelů a limitů tříd vyluhovatelnosti odpadů, byly vypracovány nové přílohy k hodnocení odpadů ve vztahu ke skládkování.
• Úprava metodického pokynu ke stanovení vyluhovatelnosti odpadů.
• Příprava metodického pokynu k odběru vzorků odpadů.
• Vytvoření databáze norem pro nakládání s odpady a norem souvisejících.
• Systém zkoušení a posuzování odborné způsobilosti pro hodnocení vlastností odpadů v rámci harmonizace se zeměmi EU a OECD (ASLAB).
• Atmogeochemie ve vztahu k monitoringu starých skládek a zátěží.

 Aproximace legislativy EU

Ing. Jitka Pitterová((02) 2019 7331

Předmětem úkolu v roce 2000 byla zejména spolupráce s MŽP (odbor ochrany vod, popř. odbor evropské integrace), s jednotlivými experty meziresortní pracovní skupiny VODA podle aktuálních potřeb procesu aproximace. Řešitelský tým se podílel na formulaci a aktualizaci implementačních plánů jednotlivých směrnic. Byla připravena aktuální verze tabulek shody pro vybrané směrnice v oblasti voda, s  ohledem na návrh nového vodního zákona, a srovnávací tabulky konkrétních emisních limitů ze směrnic a limitů z legislativních předpisů ČR. Během roku se formulovalo zaměření a zajišťovaly podklady pro projekt Phare twinning 2000, na kterém začali koncem roku pracovat zahraniční experti.

 Dopadová studie k implementaci směrnic ES o nebezpečných látkách ve vodách

Ing. Jitka Pitterová((02) 2019 7331

Studie popisuje předpokládané důsledky aproximace Směrnice Rady 76/464/EHS, o znečištění způsobeném určitými nebezpečnými látkami vypouštěnými do vodního prostředí společenství, a tzv. dceřiných směrnic 82/176/EHS, 83/513/EHS, 84/156/EHS, 84/491/EHS a 86/280/EHS z hlediska investičních nákladů. Na základě dostupných údajů o průmyslových zdrojích znečištění povrchových vod byly identifikovány podniky nesplňující mezní hodnoty vypouštění nebezpečných látek uvedených v Seznamu I zmiňované směrnice. Pro úplnost byla provedena rešerše o současném stavu povrchových toků z hlediska obsahu nebezpečných látek a hodnocení plnění jakostních cílů směrnice Rady 76/464/EHS a dceřiných směrnic. Celkové investice vyvolané přijetím směrnice 76/464/EHS a směrnic dceřiných, včetně nákladů na snížení znečištění toků Litavka a Bílina, jsou odhadovány na částku cca 400 mil. Kč, alternativně při změně technologie ve Spolku pro chemickou a hutní výrobu, a.s., pak na 2 mld. Kč.

 Vodovody a kanalizace

Ing. Jitka Seborská((02) 2019 7275

V rámci zakázky jsou řešeny úkoly rozvojového charakteru pro MZe, a to:

• Ročenka vodovodů a kanalizací 1999, která poskytuje laické i odborné veřejnosti základní údaje o zásobování pitnou vodou z veřejných vodovodů a o odkanalizování a čištění městských odpadních vod v České republice. Ročenky jsou vydávány od roku 1991. Kromě každoroční celkové informace o veřejných vodovodech, čerpající z oficiálních statistických údajů, jsou jednotlivé roky věnovány různým problémovým okruhům. Ročník 1999 se věnoval zejména ekonomickým aspektům provozu veřejných vodovodů a kanalizací a zabezpečení nové výstavby a rekonstrukce infrastruktury.
• Aktualizace vybraných podkladů pro MKOL.
• Doplnění databáze zdrojů povrchových vod určených k úpravě na pitnou vodu ­ zdroje nad 15 tis. m³. rok^-1 ­ nyní obsahuje 155 odběrných míst (včetně informací o ÚV, jejím provozovateli a majiteli, technologii úpravy atd.).
• Podpora doplňkového monitoringu surové vody z povrchových zdrojů ­ v rámci úlohy byly přiřazeny národní pracovní předpisy metod měření hodnot jednotlivých ukazatelů surové vody k požadovaným ukazatelům směrnic Rady EU, stanoveny formáty přijímaných dat a byla též přebírána a kontrolována data o jakosti povrchové vody z monitoringu podniků Povodí ve 155 profilech a dostupná data od provozovatelů vodovodů.
• Rozdělení povrchových vod užívaných k odběru pro výrobu pitné vody ­ 1. etapa
• V rámci tohoto úkolu byly zjišťovány odběry povrchových vod pro vodárenské účely menší než 10 tis. m³. rok^-1. Dále byly zdroje povrchových vod užívaných k odběru pro výrobu pitné vody rozděleny podle limitních hodnot do tří kategorií odpovídajících příslušným standardním metodám úpravy vody podle Přílohy II Směrnice Rady 75/440/EHS, o požadované jakosti povrchové vody určené pro odběr pitné vody v členských státech.

 Registr bodových zdrojů znečištění ­ část průmyslové zdroje

Ing. Jitka Seborská((02) 2019 7275

Cílem úkolu bylo naplňování databáze průmyslových zdrojů znečištění údaji za rok 1999. Úkol navazoval na práce provedené v předchozím roce. V roce 2000 byl rozšířen o získávání informací o vypouštěných látkách, pro které jsou směrnicemi Rady EU určeny limity na vypouštění. Zpracovávaný "Registr" obsahuje informace o vypouštěných odpadních vodách z průmyslových podniků, které byly získány pomocí rozesílaných dotazníků, spoluprací s ČIŽP a externími spolupracovníky (CEMC, TECHEM aj.). Celkem bylo VÚV T.G.M. osloveno 591 podniků, odpověď přišla od 365 podniků. Databáze obsahuje údaje o 758 výustích produkujících znečištění v ČR. Veškeré získané informace jsou uloženy v HEIS VÚV.

 Aktualizace registru komunálních zdrojů znečištění

RNDr. Marie Franclová, CSc.((02) 2019 7395

V roce 2000 byla provedena v pořadí čtvrtá aktualizace registru komunálních zdrojů znečištění založeného v roce 1995. Postup aktualizace registru vedl od vytvoření aktuálních databází na pracovištích Povodí Vltavy, Povodí Labe, Povodí Ohře, Povodí Moravy a Povodí Odry až po spojení těchto databází ve VÚV T.G.M. Po rozsáhlé kontrole dat převzatých z podniků Povodí byly z celorepublikové databáze zpracovány podrobné i souhrnné aktuální informace pro potřeby odboru ochrany vod MŽP. Současně s aktualizací stávající databáze byla dořešena problematika stanovení počtu ekvivalentních obyvatel obcí. Informace o odvádění a čištění komunálních odpadních vod v obcích s více než 1 000 obyvateli v roce 1999 i vývoj v období 1996­1999 byly podkladem pro zprávy o stavu ochrany vod před znečištěním předkládané vládě ČR i EU. Vybrané informace byly poskytovány na vyžádání úřadům státní správy, vysokým školám i soukromým firmám.

 Odborná činnost pro Českou inspekci životního prostředí

Ing. Václav Šťastný((02) 2019 7249

V rámci úkolu řeší ústav zadání ČIŽP týkající se různých aspektů ochrany vod (stížnosti občanů, opakované problémy technologických zařízení, expertní posudky na sporné projekty v této oblasti).

   Úkol v roce 2000 zahrnoval několik dílčích zadání.

• Prvním z nich bylo zpracování analýzy rizika pro areál Ekologického a biotechnologického centra (EBC) Lhenice. Šetřením v rámci rizikové analýzy bylo zjištěno, že dosavadní činnosti v zájmovém areálu v obci Lhenice vedly ke kontaminaci horninového prostředí. Rizika plynoucí ze šíření kontaminace mohou v současnosti měřitelně zasáhnout pouze úzkou skupinu osob a ekosystémů. Pokud nebude provedeno odstranění nebo dostatečné zabezpečení zdroje znečištění PCB, bude docházet k postupnému šíření znečištění a zvyšování potenciálních rizik s ním spojených.
• Druhým zadáním bylo posouzení čistírny odpadních vod v Novém Bydžově. Cílem bylo zjistit, zda čistírna může být zdrojem zápachu, na který si stěžují obyvatelé města, a vypracovat návrh, jak odstranit nalezené příčiny zápachu. Zejména mělo být posouzeno, zda příčinou zápachu není nedostatečná kapacita (nebo funkční schopnost) ČOV Nový Bydžov. Po havárii čistírny v srpnu 2000 byl úkol doplněn o odbornou spolupráci při hledání příčin a možností řešení nastalé situace. V rámci řešení zadání byly zjištěny příčiny havárie na ČOV Nový Bydžov, navržen optimální způsob jejich odstranění, a to jak provozně-technologickými a investičními zásahy na ČOV, tak i formou opatření vodohospodářských orgánů (návrh požadavků na provozovatele i nových limitů znečištění pro jednotlivé přivaděče). Šetřením VÚV T.G.M. bylo také zjištěno, že s největší pravděpodobností nebyla ČOV zdrojem zápachu, na který si občané města stěžovali v červnu 2000.
• Mezi práce prováděné v rámci úkolu byly zařazeny i kontrolní odběry a rozbory vzorků odpadních a povrchových vod podle požadavků OI ČIŽP v Brně a Ostravě. Šlo o sledování rozmanitých zdrojů odpadních vod od kořenových ČOV, přes dešťové oddělovače na kanalizacích, až po odběr koncentrovaných odpadních vod odtékajících z průmyslových podniků. Vedle základních stanovení běžných kontrolních parametrů odpadních vod byly v některých odebraných vzorcích stanovovány i koncentrace těžkých kovů, PAU, AOX a PCB.

 Integrovaný přístup při návrhu rekonstrukcí a modernizací ČOV

Ing. Petr Fuchs, CSc.((02) 2019 7241

Ing. Václav Šťastný((02) 2019 7249

Cílem projektu Národní agentury pro zemědělský výzkum je zpracování návrhu komplexního systému pro přípravu, rekonstrukci a provoz čistíren odpadních vod s maximálním využitím moderních technologických prvků. Způsob řešení projektu je rozdělen na jednotlivé výstupy, které navzájem úzce souvisí:

• Zpracování metodických přístupů řešení modernizace a rekonstrukce ČOV a definování potřeb v jednotlivých fázích modernizace.
• Použití matematického modelování při poznávání dynamiky procesů biologického čištění OV; zpracování expertního modelu a jeho ověření v praxi.
• Zpracování kritické literární rešerše o možnostech zlepšení způsobu separace kalu z odtoku čistíren. Jde o výstup, který stanoví podmínky pro řešení jednoho ze základních technologických problémů stávajících ČOV.
• Provedení kritické literární rešerše k určení ekonomických kritérií pro výběr čištění decentralizovaným a centralizovaným způsobem ve velikosti 500­5 000 EO.
• Zpracování kritické literární rešerše o možnosti kombinace anaerobního a následného aerobního stupně čištění. 

   Práce na řešení projektu byly zahájeny v polovině roku 2000 a podle plánu řešení projektu mají být ukončeny v roce 2004. V roce 2000 byly zpracovány formou dílčích situačních zpráv pro výstupy V02 až V05 přehledy teoretických podkladů.

 SOVAK / ČOV (odborné školení)

Ing. Václav Šťastný((02) 2019 7249

Cílem úkolu bylo navrhnout a realizovat ve spolupráci s organizací SOVAK školení obsluhovatelů čistíren odpadních vod, zahrnující v potřebné a nikoli příliš od praxe odtržené podobě teoretické základy procesů čištění (a odkanalizování) odpadních vod, včetně legislativních souvislostí.

   V roce 2000 proběhly v rámci řešení úkolu následující aktivity:

• byla dokončena skripta pro toto školení obsluhovatelů (76 stran, 8 stran barevných příloh),
• byl dopracován a připraven k distribuci prezentační program ke skriptům,
• proběhlo školení o možnostech využití skript a prezentačního programu pro lektory kurzů pořádaných v organizacích sdružených v SOVAK,
• proběhl i pilotní třídenní kurz obsluhovatelů ČOV organizovaný VÚV T.G.M. Praha, ukončený zkušebním testem, jehož absolventi získali potvrzení o absolvování (certifikát).

 Odborná podpora MŽP-OODP v oblasti využití čistírenských kalů

Ing. Marie Michalová((02) 2019 7247

Práce byly v roce 2000 zaměřeny na:

• harmonizaci související současné a navrhované legislativy ČR a EU,
• doplnění a zpřesnění připravovaného návrhu prováděcí vyhlášky s následným návrhem metodického pokynu o využití čistírenských kalů v zemědělství ve vztahu k směrnicím EU a novému zákonu o odpadech,
• návrh a tvorbu registru čistírenských kalů v návaznosti na HEIS; sběr dat a jejich hodnocení ve vazbě na ostatní údaje o ČOV.

   Byl vypracován a projednán návrh textu prováděcí vyhlášky k novému návrhu zákona o odpadech ­ o využití čistírenských kalů v zemědělství, včetně jejích příloh a první verze návrhu navazujícího metodického pokynu.

   Na základě získaných údajů o množství a složení čistírenských kalů z vybraných komunálních ČOV v povodí Odry byl vyhodnocen současný stav nakládání s kaly zejména ve vazbě na obsahy těžkých kovů.

   Zároveň byl zpracován návrh na rozsah a definici potřebných dat pro zpracování registru čistírenských kalů ve vazbě na existující databázi ČOV v Registru komunálních zdrojů znečištění v sídlech nad 1 000 obyvatel, včetně možnosti propojení na zapracování evidence využívání čistírenských kalů v zemědělství do relační databáze HEIS.

 Odstraňování dusičnanů

Ing. Jana Hubáčková, CSc.((02) 2019 7215

V rámci grantového projektu GA ČR "Elektrochemická redukce dusičnanových iontů v roztocích používaných při regeneraci iontově výměnných kolon v úpravnách pitných a technologických vod" byla zahájena spolupráce s VŠCHT Praha. Kromě převažující činnosti konzultační jsme se podíleli na výběru vhodného reálného zdroje pitné vody kontaminovaného nadměrným množstvím dusičnanů a na vyhodnocení vzorků upravené vody z běžných hygienických hledisek. Spolupráce na projektu pokračuje i v r. 2001.

 Odstraňování atrazinu

Ing. Jana Hubáčková, CSc.((02) 2019 7215

Pesticidy patří podle vyhlášky č. 376/2000 Sb. do skupiny zdravotně významných organických ukazatelů. V případě proniknutí do pitných vod ohrožují zdraví obyvatelstva. Spolupráce s VŠCHT Praha na projektu grantové agentury ČR "Fotokatalytická dekontaminace pitné vody s využitím sluneční energie" pokračovala druhým rokem. Byla zjišťována účinnost dvoustupňové úpravy vody na odstranění s-triazinového pesticidu atrazinu a pesticidu Monuron. Dále pak byla porovnávána účinnost odstranění zmíněných látek třetím stupněm úpravy ­ tj. filtrací přes granulované aktivní uhlí, s účinností odstraňování fotokatalytickou degradací probíhající na deskovém fotoreaktoru s nanesenou vrstvou TiO₂.

 Výzkum možností ekologické a ekonomické úpravy a dopravy pitných vod

Ing. Jana Hubáčková, CSc.((02) 2019 7215

Nositelským pracovištěm dlouhodobého grantu Národní agentury zemědělského výzkumu byl VÚV T.G.M. Praha, spoluřešitelem katedra zdravotního inženýrství FSv ČVUT. Projekt řešil komplexně problematiku kvality pitné vody v distribučních sítích. Jeho cílem bylo navrhnout opatření, která povedou k minimalizaci nežádoucích změn, a tím i ke zvýšení míry zabezpečenosti hygienické nezávadnosti pitné vody při její dopravě z úpravny (od výrobce) ke spotřebiteli. Byly modelovány změny, k nimž dochází při transportu vody jak po stránce fyzikálně-chemické, tak mikrobiologické. Zároveň byly řešeny konkrétní problémy v reálných podmínkách přivaděče Plav­Tábor, který je součástí Jihočeské soustavy (ve spolupráci s provozovatelem VaK JČ, a.s.).

   Na základě výsledků dosažených i potvrzených našim výzkumem jsme navrhli změnu a doplnění TNV 75 7121 "Požadavky na jakost vody dopravované potrubím". Doporučili jsme nejen zvýšit hodnoty pH dopravované pitné vody minimálně na 8,5 a optimálně přejít na meznou hodnotu pH uvedenou v nové směrnici 98/83/EEC, ale tyto hodnoty také zakotvit v připravované vyhlášce 376/2000 Sb.

   Byl objasněn mechanismus inhibičního působení CaCO₃ a navrženy možnosti řešení této problematiky. Mezi inovační aspekty řešení dále patří vytvoření hydraulického modelu přivaděče i změn kvality vody v přivaděči se zaměřením na omezování doby zdržení v distribučním systému. Bylo zjištěno, že depozice vody v potrubí, resuspendované vlivem náhlých změn hydraulických podmínek, mohou působit jako potencionální zdroj tvorby vedlejších produktů dezinfekce ­ THM, halogenderivátů kyseliny octové i dalších (v závislosti na době zdržení, na druhu a dávce dezinfekčního činidla, na složení vody a na dalších faktorech). Dále byly plně potvrzeny přednosti chloraminace, pomocí níž je možné ­ ve srovnání s chlorací ­ podstatně omezit tvorbu zmíněných rizikových látek.

   Mikrobiologickými stanoveními byla prokázána absence koliformních a termotolerantních (fekálních) koliformních bakterií, E. coli a salmonel či fekálních streptokoků (enterokoků) v biofilmu.

   Na základě výsledků výzkumů aplikovaných v praxi, se v reálném přivaděči podařilo zamezit druhotnému zaželeznění vody. Pak dopravovaná pitná voda, a to ve všech ukazatelích, splňovala ČSN 75 7111 "Pitná voda".

 SOVAK / AQUANET (odborné školení)

Ing. Jana Hubáčková, CSc.((02) 2019 7215

V členských státech EU je vzdělávání pracovníků VaK formou dlouhodobějších cyklických kurzů běžně zavedenou praxí. V období přípravy na vstup ČR do EU Výzkumný ústav vodohospodářský T.G.M. připravil a uspořádal ­ ve spolupráci s holandskou firmou AQUANET ­ pro organizace sdružené v SOVAK tzv. pilotní kurzy. Cílem bylo prohloubení znalostí potřebných k řízení a řádnému provozování vodohospodářských zařízení. Jednalo se tedy o souběh dvou typů kurzů pro pracovníky vodárenství (jeden orientovaný na provozní management a druhý pro provozní pracovníky). V oboru čistírenství pak proběhl kurz pro lektory a samostatný kurz pro obsluhovatele ČOV.

 Hodnocení možností čištění odpadních vod ze zdrojů do 2 000 EO

Ing. Miroslava Písařová((02) 2019 7281

Cílem projektu je doporučit vybrané způsoby čištění odpadních vod z komunálních zdrojů znečištění, odpovídající institutu přiměřeného čištění podle platných směrnic EU a podle předpokladů "novely vodního zákona".

   Podle doby provozu v roce bylo provedeno rozdělení zdrojů odpadních vod na zdroje sezonní a trvalé a oba typy zdrojů byly rozděleny do čtyř velikostních skupin (s ohledem na technologie), a to v rozpětí do 10 EO, 11­50 EO, 51­500 EO a 501­2 000 EO.

   V souladu se schválenou metodikou byl proveden průzkum používaných technologií a dále průzkum tuzemských výrobců kompaktních ČOV nebo dodavatelů technologií vhodných jak pro citlivé, tak pro ostatní oblasti a všechny velikostní kategorie zdrojů odpadních vod (cca 40 různých typů ČOV).

   Výběr nejvhodnějších způsobů technologií pro čištění odpadních vod z malých zdrojů znečištění vychází jak z hlediska zajištění plnění předepsaných limitů při odstraňování znečištění, tak i minimalizace investičních a provozních nákladů. Pro výběr vhodných typů ČOV byla navržena metoda multikriteriální analýzy, při které jsou jednotlivé ČOV posuzovány na základě zvolených technicko-ekonomických kritérií. V první etapě byla předběžně navržena některá hodnotící kritéria, jejich konečný výběr bude proveden až v závěrečné fázi řešení.

 Malé čistírny odpadních vod

Ing. Miroslava Písařová((02) 2019 7281

Na základě požadavku NV 178/1997 Sb. provádí VÚV testování funkce malých čistíren odpadních vod pro ověřování shody výrobku, a to podle "Interní metodiky VÚV T.G.M.", která vychází z požadavků EU na zkoušení ČOV dodávaných jako kusové výrobky. V roce 2000 jsme na naší zkušebně testovali dvě různé ČOV. Jako zdroj znečištění pro provoz ČOV se používá odpadní voda z vnitřní kanalizace VÚV, obohacovaná na požadovanou koncentraci přídavkem krve, mléka, popř. lihovarnických výpalků.

 Nové konstrukční uspořádání kořenových ČOV

Ing. Jiří Kučera((02) 2019 7223

Úkol je řešen pro odbor ekologie krajiny MŽP a jeho cílem je zhodnocení současného stavu v čištění odpadních vod pomocí kořenových čistíren. Vyhodnocením převzatých i vlastních dat mají být zjištěny možnosti (přednosti a nevýhody) kořenových čistíren odpadních vod jako čistírenského zařízení pro menší obce. V závěru řešení bude zpracována metodická příručka, která uvede kritéria pro volbu kořenové čistírny k čištění vod z obce, upozorní na zásady správného provozování čistírny a shrne nejčastější chyby při navrhování jednotlivých objektů v čistírně, včetně návrhů na jejich správné řešení.

   Úkol řeší společně pracoviště VÚV T.G.M. v Praze a v Brně. V roce 2000 byl zpracován přehled stávajících čistíren a 53 čistíren bylo navštíveno. Byly shromážděny dostupné údaje o návrhových parametrech čistíren a jejich reálném zatížení a funkci. Ve většině navštívených čistíren byly odebrány vlastní vzorky vod. Úkol bude pokračovat v letech 2001 a 2002 a zaměří se na detailnější vyhodnocení menšího počtu vybraných čistíren.

 Spolupráce na projektu EP 9259

Ing. Jiří Kučera((02) 2019 7223

Úkol "Využití poznatků z populační dynamiky aktivovaných kalů pro řešení provozních problémů systémů biologického odstraňování nutrientů" je projektem Vysoké školy chemicko-technologické v Praze pro Národní agenturu pro zemědělský výzkum a probíhá od roku 1999 do roku 2001. VÚV T.G.M. je spoluřešitelem projektu a v roce 2000 provedl 24hodinová sledování a měření na čistírnách odpadních vod v Havlíčkově Brodě, Plzni, Mělníku a Ústí nad Labem se zaměřením na změny koncentrací jednotlivých forem dusíku a fosforu v různých místech technologické linky čistíren.

 Posouzení vlivu důlních vod z dolu Kateřina v Radvanicích na povodí Jívky

Ing. Jiřina Barchánková((02) 2019 7209

Cílem úkolu řešeného pro Energii Kladno, a.s., bylo expertní zhodnocení vlivu čerpaných a vytékajících důlních vod z opuštěného dolu Kateřina v Radvanicích na povodí a tok Jívky. V průběhu řešení byla měsíčně sledována kvalita vody podle chemických ukazatelů v sedmi profilech v Jívce a jednom profilu v Dřevíči pod soutokem s Jívkou, dále byl proveden radiochemický rozbor. Zkoumána byla i kontaminace sedimentů v toku Jívky, v rybníku Kuprovka a bývalých odkalištích mimo tok Jívky. V profilech pro odběr vzorků vody bylo dvakrát hodnoceno složení bentosu. Byl sledován také průběh technologických zkoušek v čistírně důlních vod; hodnocení stavu toku bylo prováděno pro každý z provozních režimů čistírny.

   Průzkumem povodí a toku Jívky bylo zjištěno, že důlní vody ovlivňují tok zejména v chemických ukazatelích. Změny oživení vlivem důlních vod nejsou významné, složení bentosu výrazněji ovlivňuje rybník Kuprovka, zabahněné bývalé odkaliště protékané Jívkou. Výsledkem práce jsou doporučení zadavateli prací a vodohospodářskému orgánu k dalšímu nakládání s důlními vodami z bývalého dolu Kateřina.

ASLAB STŘEDISKO PRO POSUZOVÁNÍ ZPŮSOBILOSTI LABORATOŘÍ

 Vývoj metod aplikací systému jakosti laboratoří v EU a OECD

Ing. Ivan Koruna, CSc.((02) 2019 7272

V rámci součinnosti s útvary MŽP při tvorbě legislativních dokumentů plnil v roce 2000 ASLAB vedle statutem stanovených činností též další požadavky:

a)    zpracovávání a poskytování souhrnných informací o chování analytických metod a postupů pro analýzy ŽP,

b)   ověřování nových a upravených pracovních postupů v terénu, uvažovaných jako součást legislativních dokumentů MŽP ČR,

c)    návrhy a ověřování analytických možností nově stanovovaných nebo upravovaných limitů znečišťování ŽP,

d)   ověřování metodik MŽP pro zabezpečení jakosti vzorkovacích prací a jejich zavádění do praxe ASLAB,

e)    udržování seznamu oprávněných laboratoří podle zákona č. 58/1999 Sb. v aktuálním stavu, včetně metod stanovení ukazatelů znečištění vod.

   V oblasti metodického rozvoje mezilaboratorních porovnávání zkoušek se činnost zaměřila na přípravu laboratoří na změny podmínek vyplývajících z nové či upravované legislativy a jejich další ověřování (RL, PAU, PCB, EOX, triaziny, vyluhovatelnost odpadů aj.) a též na plnění povinností organizátorů MPZ zařazených do Národního programu zkoušení způsobilosti laboratoří, podle Dohody o spolupráci mezi MŽP a ČIA v oblasti akreditací.

   Z řady dalších činností ASLAB lze uvést např. úpravu systému posuzování způsobilosti laboratoří podle nové normy ISO/IEC 17 025, včetně odběrů vzorků, dopracování akreditačního systému pro laboratoře v celé oblasti analýz složek životního prostředí (všechny typy vod, ovzduší, půdy, zeminy, odpady ), spolupráci při tvorbě a ověřování nově zaváděných norem, shromažďování podkladů o chování zkušebních metod v laboratořích ČR, jejich statistické zpracování, vyhodnocování a využití, aktivní účast v pracovní skupině EURACHEM-CR Mezilaboratorní porovnávání zkoušek a další.

 Správná laboratorní praxe

Ing. Ivan Koruna, CSc.((02) 2019 7272

Činnost národního inspekčního orgánu správné laboratorní praxe probíhala podle platných zákonů (zák. č. 157/1998 Sb.) a požadavků panelu SLP OECD. V roce 2000 se uskutečnily dvě inspekce testovacího zařízení.

 Systém zkoušení a posuzování odborné způsobilosti laboratoří pro hodnocení vlastností odpadů v rámci harmonizace se zeměmi EU a OECD

Ing. Ivan Koruna, CSc.((02) 2019 7272

Pro účely mezilaboratorních porovnávání analytického hodnocení odpadů byly vybrány a připraveny modelové vzorky relativně jednoduchých matric, na nichž byla ověřena stabilita, homogenita a analytická dostupnost jednotlivých ukazatelů. Výběr studovaných ukazatelů byl z časových a ekonomických důvodů omezen na ty, o nichž je obecně známo, že působí potíže z důvodů chemické nebo fyzikální nestability nebo speciace. Vzhledem k náročnosti a časovému omezení byly stability sledovány pouze krátkodobě na vybraných ukazatelích základního chemického rozboru; u připravených materiálů budou sledovány i nadále. Materiály budou použity v roce 2001 při mezilaboratorním porovnávání zkoušek v oblasti odpadů. Získané informace budou použity při výběru a přípravě dalších matričních typů s cílem pokrýt nejběžnější a nejčastěji zastoupené typy odpadů.  

POBOČKA BRNO

 Projekt Morava III

Ing. Zdeněk Šunka  ((05) 4132 1224/322

Projekt Morava III navazuje na předchozí etapy tohoto projektu, řeší problematiku ochrany vod a jejího prostředí v povodí Moravy a je hrazen z prostředků Rady vlády pro vědu a  výzkum.

   Je členěn do tří tematických okruhů a osmi dílčích úloh:

1. Zdroje znečištění

1. DÚ 01 Komunální bodové zdroje znečištění
2. DÚ 02 Průmyslové bodové zdroje znečištění
3. DÚ 03 Plošné a difuzní zdroje znečištění

1. Vývoj jakosti vod a stavu vodních ekosystémů

1. DÚ 04 Hodnocení stavu jakosti povrchových vod
2. DÚ 05 Hodnocení stavu podzemních vod
3. DÚ 06 Hodnocení stavu vodních ekosystémů říční nivy

1. Návrhy opatření

1. DÚ 07 Návrhy opatření, koordinace Projektu a aplikace výsledků
2. DÚ 08 Informační podpora řešení Projektu Morava III

   Syntéza dosažených ročních poznatků umožnila formulovat souhrn návrhů a opatření a sestavit priority u bodových zdrojů znečištění. Významným přínosem jsou i výsledky informující o zatížení vod znečištěním ze zdrojů, které nejsou jednoznačně určeny jako evidované bodové zdroje. Dalším přínosem jsou výsledky prací a návrhy nápravných opatření z dílčích úkolů zabývajících se stavem podzemních vod a stavem vodních ekosystémů říční nivy.

   Celkově lze konstatovat, že pozvolně se zlepšující kvalita povrchových toků v povodí Moravy je především ovlivněna kvalitou vypouštěných odpadních vod, u nichž je podíl znečištění z komunálních zdrojů dominující. Z provedených prací vyplývá, že stav potenciálně nejvíce zatěžovaných úseků toků pod prioritními zdroji znečištění lze při porovnání s výsledky předchozí etapy označit za mírně se zlepšující.

 Optimalizace strategie, přístupu a metod ochrany před povodněmi ve velkých celcích povodí

Ing. Karel Drbal, Ph.D.  ((05) 4132 1224/335

Zpracování úlohy vychází ze schváleného dokumentu Strategie ochrany před povodněmi pro území ČR. Ve dvou částech specifikuje proces posuzování a tvorby návrhů ochranných opatření proti negativním účinkům povodní a shrnuje a zobecňuje zkušenosti z praktické aplikace optimalizace parametrů ochranných opatření.

   V první části zaměřené na specifikaci procesu je proveden rozbor vhodného postupu, kterým by byly naplňovány všechny zásady přijaté ve strategii. Na jeho základě jsou zpracovány návrhy na stanovení zodpovědnosti, provádějících a zúčastněných subjektů, nezbytných činností, definování potřebných vstupů a požadovaných výstupů z jednotlivých fází procesu přípravy opatření. V popisu jsou zvýrazněny vazby na připravovanou legislativu, především v  těch souvislostech, kde potřebná povinnost není zákonem založena.

   Ve druhé části jsou uvedena doporučení pro řešitelský postup při optimalizaci parametrů jednotlivých prvků navrhovaných v rámci ochranného systému v povodí. Tato část je doložena stručným popisem aplikací v horním povodí Moravy se zobecněním pro použití v jiných případech.

 Predikční modely říčních ekosystémů

RNDr. Jiří Kokeš  ((05) 4132 1224/303

Cílem projektu VaV je opatřit podkladovou databázi pro predikční model. Pomocí tohoto modelu bude možné na základě údajů obsažených v podkladové databázi, které se týkají společenstev makrozoobentosu a proměnných prostředí, vypočítat očekávané složení společenstva makrozoobentosu na hodnocené lokalitě. Srovnáním tohoto očekávaného společenstva se společenstvem zjištěným je možné provést zhodnocení stavu hodnocené lokality.

   Podkladová databáze představuje standard, který umožní objektivní srovnání vzorků odebraných z lokalit na různých místech a v různé době. Protože v našich podmínkách není až na výjimky možné nalézt lokality zcela neovlivněné lidskou činností, je na všech lokalitách prováděno měření řady chemických parametrů, aby bylo ovlivnění podchyceno.

   V roce 2000 byly odebrány vzorky z 29 lokalit v povodí Moravy a Labe, které jsou postupně zpracovávány.

   V rámci trvání celého projektu byly odebrány vzorky ze 160 lokalit v povodí Moravy, Sázavy, horní Vltavy, Berounky, Ohře a Labe (včetně Odry). První verze programu HOBENT a podkladové databáze byla předána do praxe.

 Zhodnocení stavu toků

RNDr. Jiří Kokeš  ((05) 4132 1224/303

Pomocí nových metod hodnocení stavu toků obsažených v predikčním systému Perla bylo provedeno zhodnocení 497 vzorků z 324 lokalit v povodí Moravy.

   V průběhu řešení byl:

• získán přehled o ekologickém stavu těchto vybraných lokalit;
• získán přehled o vývoji ekologické kvality těchto vybraných lokalit v různých letech a o trendu ke zlepšení nebo zhoršení;
• použit poprvé predikční systém Perla i pro znečištěné úseky toků a získány první informace o jeho vypovídací schopnosti.

   Při hodnocení byly použity Shannon-Vienerův index rozmanitosti (diverzity ­ H), biotické indexy (Si a ASPT) a hodnocení podle ekologického profilu. U 66 vzorků ze 17 lokalit bylo použito srovnání se standardem (index B, predikované hodnoty H, Si a ASPT a predikovaný ekologický profil).

 Vyvinutí metody pro odhad odezvy říční sítě na spadlé srážky v povodích, kde nejsou kalibrované předpovědní modely

Ing. Karel Drbal, Ph.D.  ((05) 4132 1224/335

Cílem úlohy řešené v rámci grantového projektu VaV/510/2/99 byl vývoj a odzkoušení metodiky popisující srážko-odtokový proces za povodňových situací letního typu. Metodika je určena pro operativní předpověď odtoku z velkých srážek pro povodí o rozloze do cca 1 000 km², kdy jsou dostupné pouze informace o spadlých, popř. očekávaných srážkách. Základním předpokladem řešení bylo využití dostupných fyzickogeografických a pedologických charakteristik povodí.

   V úloze byly sledovány dva přístupy. Prvním byla aplikace koncepčního srážko-odtokového modelu pro odhad odezvy povodí na příčinné srážky jako nástroje pro určení parametrů rovnice schematizující proměnu efektivního deště na průtok. Předpoklad přenositelnosti vlastností koncepčního modelu na povodí, kde nejsou kalibrované předpovědní metodiky, vyústil v odvození vztahů pro odhad parametrů koncepčního modelu (transformační rovnice) v závislosti na fyzickogeografických charakteristikách šesti povodí ČR. K odhadu parametrů byly využity postupy shlukové a regresní analýzy. Výstupem úlohy je zpracovaná metodika, odzkoušené programové vybavení koncepčního modelu i prostředků pro odhad parametrů.

   Druhý přístup (spoluřešitel Ing. Libor Elleder, ČHMÚ Praha) obsahuje postupy, kde jsou cíle úlohy sledovány pomocí regresní analýzy ­ zpracováním relací maximálních srážek a maximálních průtoků na základě shodného datumu realizace, povodí, popř. geografické blízkosti atd. Tento přístup využíval rozsáhlé databáze jednodenních až třídenních srážek (1887­1975) pro 1 700 srážkoměrných stanic v ČR.

 Studie protipovodňové ochrany okresu Šumperk ­ III. etapa

Ing. Karel Drbal, Ph.D.  ((05) 4132 1224/335

Náplní III. etapy studie, zaměřené na problematiku protipovodňové ochrany v povodích horní Moravy, Krupé a Branné (závěrový profil ­ vodoměrná stanice Raškov), je zejména prošetření transformačních účinků strukturálních opatření navržených v rámci předchozích prací ve vymezené části povodí, a to ve vazbě na lokality vyžadující ochranu před povodněmi. Dále práce obsahuje prošetření maximálních transformačních účinků systémů navržených strukturálních opatření v širších souvislostech uceleného povodí horní Moravy. Návrhové parametry jednotlivých sledovaných vodohospodářských zařízení byly podrobeny optimalizaci z hlediska velikosti ochranného účinku, spolehlivosti ochranné funkce, dopadů na krajinu a výši investičních nákladů.

   Ve studii jsou na datech povodňové situace 7/1997 podrobně doloženy účinky tří uvažovaných systémů spolupracujících nádrží:

Systém 1 (nádrže Červený potok 1b4 na Moravě, Staré Město A, B na Krupé, Branná pod Klepáčským p. na Branné)

Systém 2 (nádrže Červený potok 1b4, Habartice na Krupé, Nové Losiny na Branné)

Systém 3 (nádrže Hanušovice na Moravě, Branná 2 ­ pod Klepáčským p.)

Transformační účinek systémů ochrany v povodí horní Moravy

Maximální průtok při PS 7/1997:

QN ­ neovlivněný

QT ­ transformovaný       

Systém 1

Systém 2

Systém 3

QN

[m3.s-1]

QT

[m3.s-1]

QN

[m3.s-1]

QT

[m3.s-1]

QN

[m3.s-1]

QT

[m3.s-1]

Profil vodoměrné stanice Raškov

432

372

432

207

432

102

Odhad celkových nákladů [mil. Kč]

830,4­1 087, 3

4 075,4

6 949,4­9 299,4

Poznámka: Q₁₀₀ je ve stanici Raškov uváděn hodnotou 189 m³.s^-1 (ČHMÚ, 2000).

 Nadnárodní monitoring a hodnocení řeky Moravy

Ing. Stanislav Juráň  ((05) 4132 1224/309

Česká republika a Slovenská republika spolupracují na implementaci "Směrnice pro monitorování a hodnocení přeshraničních toků" v rámci společného pilotního projektu (Pilotní projekt Morava). Úkol "Nadnárodní monitoring a hodnocení řeky Moravy" slouží jako podpůrný úkol uvedeného pilotního projektu.

   V roce 2000 byly v rámci úkolu definovány prioritní problémové okruhy v kvalitě povrchových vod a hlavní funkce a užití vod v povodí Moravy. Na základě prioritních problémů, funkcí a užití povrchových vod byly specifikovány informační potřeby a indikátory odrážející charakter problémových okruhů. Úkol dále vyhodnotil průzkumné práce zaměřené na monitorování a hodnocení povrchových toků, které byly v roce 1999 v povodí řeky Moravy hrazeny z projektu Phare a spolu s předběžným návrhem společného česko-slovenského monitorovacího programu tvoří důležitý podklad pro budoucí jednání Česko-slovenské komise pro hraniční vody.

 Odborná a výzkumná podpora účasti České republiky v Mezinárodní komisi pro ochranu Dunaje

Ing. Ilja Bernardová  ((05) 4132 1224/334

Náplní úkolu je podpora aktivit vyplývajících z účasti České republiky v Mezinárodní komisi pro ochranu Dunaje, a to zejména na úseku činností zajišťovaných expertními skupinami a podskupinami monitoringu, laboratoří a datového managementu, skupinou emisí, popř. dalšími ad-hoc expertními skupinami zabývajícími se aktuálními otázkami daného povodí.

   V roce 2000 se řešení vedle přípravy a účasti na jednáních uvedených skupin zaměřilo na přípravu podkladů pro projekty podporující práci expertních skupin, účast referenční laboratoře VÚV v interkalibračních programech pořádaných v rámci aktivit monitorovací skupiny, zajištění programu sledování a hodnocení kvalitativního stavu sedimentů v profilech mezinárodní monitorovací sítě na území ČR a na harmonizaci přístupů na národní a mezinárodní úrovni, zajištění toku informací na národní úrovni mezi členy pracovních skupin a podskupin, Focal Pointem a národním koordinátorem.

 Systém sběru a zpracování dat ­ návrh reformy výkaznictví pro EU

Ing. Pavel Horák, CSc.  ((05) 4132 1224/333

Úkol zpracovávaný pro MŽP jako subjekt, který je podle návrhu nového vodního zákona odpovědný za výkaznictví o plnění všech směrnic a rozhodnutí EU v oblasti VODA. To se týká i směrnic, kde gesce za jejich zavádění náleží jinému resortu (MZe, MZ). Činnost tohoto víceletého úkolu byla v roce 2000 zaměřena na podrobnou analýzu všech stěžejních směrnic a rozhodnutí Rady ­ SR 75/440/EHS, SR 79/869/EHS, SR 76/160/EHS, SR 98/83/ES, SR 78/659/EHS, SR 79/923/EHS, SR 76/464/EHS, SR 80/68/EHS, SR 91/271/EHS, SR 91/676/EHS, RR 77/795/EHS, RR 86/85/EHS.

   Dílčí analýzy se týkaly i tzv. "rámcové směrnice" (2000/60/ES). Ve všech případech byly provedeny analýzy současných datových zdrojů relevantních každé směrnici, dále analýzy legislativní zabezpečenosti sběru a shromažďování dat, odpovídající stavu prostředí vycházejícího z nově navrhovaných zákonů a prováděcích vyhlášek. Základním podkladem byly implementační plány uvedených směrnic.

 Vodoprávní evidence ­ systém a vyhláška

Ing. Pavel Horák, CSc.  ((05) 4132 1224/333

Práce na tomto úkolu v gesci MŽP vycházely v roce 2000 z návrhu nového vodního zákona (Díl 4 Vodoprávní evidence), který v § 19 pojednává o evidenci rozhodnutí vodoprávních úřadů. Úkol proto byl členěn na dva dílčí úkoly:

DÚ 01 Vyhláška o vodoprávní evidenci,

DÚ 02 Systém vodoprávní evidence.

   Hlavním výstupem byl v roce 2000 návrh vlastní vyhlášky stanovující rozsah a způsob vedení evidence rozhodnutí vodoprávních úřadů vymezující rozsah údajů a způsob jejich ukládání do informačního systému veřejné správy a způsob přechodu informací z dosavadní vodohospodářské evidence a souhrnné vodohospodářské evidence do tohoto informačního systému (§ 19, odst.  (2) zákona). Vyhláška se člení na vlastní text a celkem čtyři přílohy (základní evidenční údaje, podrobné evidenční údaje, seznamy a číselníky a instrukce k vedení evidence).

   Návrh VÚV T.G.M. byl předán jak MŽP, tak i MZe (jde o společnou vyhlášku) a projednán. Dokončení celé vyhlášky dále závisí na připomínkování odbornou veřejností a konsenzu obou resortů.

 Uplatňování a prosazování Směrného vodohospodářského plánu do praxe rozhodování vodohospodářských orgánů

Ing. Evžen Polenka  ((05) 75 02 47

V rámci úkolu je zajišťována trvalá činnost vyplývající ze statutu ústavu a z pověření ústředním vodohospodářským orgánem v souvislosti se schválením Směrného vodohospodářského plánu (SVP). Obsahem činnosti je poskytování odborných stanovisek a konzultací vodohospodářským orgánům všech stupňů jako podkladu pro jejich rozhodování a pro vydávání jejich vyjádření podle § 14 zákona o vodách. Využití těchto zákonem určených nástrojů je jednou z hlavních cest prosazování záměrů státní vodohospodářské politiky a zásad a cílů ochrany vod, přijatých v SVP, do praxe a k zajišťování souladu praktické činnosti VH orgánů se zásadami a aktuálními dokumenty SVP (podle požadavku § 9 zákona 130/1974 Sb.). Oproti legislativním nástrojům je výhodou této přímé podpůrné činnosti výrazně větší pružnost v reakci na nové poznání.

 Zásady metodického postupu při zpracování návrhů ekologicky vhodné péče o ekosystémy říčních koryt nově vzniklých v důsledku povodní nebo jiných přírodních sil

Ing. Miloš Rozkošný  ((05) 4132 1224/317

V důsledku povodní, zejména v červenci 1997, došlo na některých vodních tocích k výrazným lokálním změnám jak trasy koryta vodního toku, tak i charakteru příčného profilu a celého ekosystému vodního toku.

   Náplní úkolu v roce 2000 bylo posouzení dvou již zpracovaných návrhů ekologicky vhodné péče lokalit na řekách Bečvě a Skalické Morávce. Cílem bylo získání informací nutných pro sestavení obecně platných zásad postupu zpracování návrhů ekologicky vhodné péče o ekosystémy vodních toků v lokalitách zasažených a ovlivněných povodní a zpracování nezbytných podkladů a výpočtů pro tyto návrhy.

   Bylo provedeno terénní šetření vybraných lokalit, zpracovány popisy jednotlivých typů ekosystémů vodních toků a návrhy vhodné péče a rešerše, včetně legislativy týkající se dané problematiky.

 Jakost vody v Národním parku Podyjí

RNDr. Eva Kočková  ((05) 4132 1224/319

V roce 2000 byla prováděna terénní šetření na řece Dyji a významných přítocích v úseku nádrž Vranov n. D. až Devět Mlýnů, tj. v oblasti Národního parku PODYJÍ. Hodnocení jakosti vody z hlediska chemického rozboru, biologického oživení a mikrobiologického znečištění navazovala na výzkum v oblasti prováděný v letech 1992­1994. Vzhledem k pozdnímu podpisu smlouvy je snahou v roce 2001 dokončit roční cyklus šetření.

 Specifikace zadání II. etapy pilotních projektů VH plánů povodí

Ing. Evžen Polenka  ((05) 75 02 47

V rámci úkolu byly projednány se zástupci podniků Povodí, SMS, Lesů ČR a MZe návrhy na věcný obsah a členění návrhové, tj. II. etapy VH plánů povodí, zpracovávaných jako pilotní projekty pro pět dílčích povodí v ČR. Došlo tak ke koordinaci aktivit a názorového vývoje na podobu vodohospodářského plánování v ČR v rámci resortů MZe a MŽP. Aktivita se zaměřila na aktualizaci současného systému SVP, která by splňovala požadavky Rámcové Směrnice EU pro vodu a stala se i podkladem pro novou úpravu českého vodního práva.

 II. etapa pilotních projektů VH plánů povodí Svratky a Opavy

Ing. Evžen Polenka  ((05) 75 02 47

V rámci spolupráce na II. etapě pilotních projektů VH plánů povodí Svratky a Opavy byly zpracovány návrhy opatření pro část týkající se stavu povrchových a podzemních vod a prostředí jejich výskytu. Byla tak vypracována první představa o konkrétním naplnění navržené osnovy VH plánů, a to samostatně jak pracovníky z brněnské pobočky VÚV T.G.M., tak pracovníky ostravské pobočky. Pilotní projekty tak mohou přispět k dalšímu tříbení názorů na vhodný obsah a formu budoucích plánů v oblasti vod podle projednávaného návrhu nového vodního zákona.

 Film "Povodně a lidé ­ učíme se žít s povodněmi"

Ing. Evžen Polenka  ((05) 75 02 47

Cílem projektu financovaného MŠMT je vytvořit videofilm, který by názorně ukázal jednak důvody přirozeného výskytu těchto extrémních jevů, jednak seznámil veřejnost se způsoby, jak lze povodním čelit moderními prostředky na základě nejnovějšího vývoje a výzkumu v této oblasti. Osvětovým zaměřením na širokou veřejnost, včetně školní mládeže, si projekt klade za cíl přispět k tomu, aby se zlepšila připravenost obyvatelstva na tyto situace a přiměřená znalost souvislostí. Poučení z filmu by široké veřejnosti mělo umožnit chovat se racionálně i v silně stresující situaci akutních povodní a zlepšovat prevenci i poučeným chováním v době mimo povodně ­ méně konfliktním využíváním ohrožených území.

   Prostřednictvím videofilmu budou zpřístupněny široké veřejnosti poznatky z výzkumných úkolů: Vyhodnocení povodňové situace v červenci 1997, Prognóza a simulace ledových jevů a povodní, Modelování extrémních odtokových situací v soustavě vodohospodářských děl, Vývoj metod stanovení extrémních povodní.

 Návrh obecné metodiky pro sestavování modelů jakosti vody v tocích

Mgr. Jana Ošlejšková  ((05) 4132 1224/322

Cílem projektu je ve spolupráci s VUT Brno vypracovat obecnou metodiku pro sestavování matematických modelů jakosti vody, včetně volby metod pro řešení úloh proudění, transportu a disperze látek v tocích a zhodnocení metod kalibrace modelu.

   Nedílnou součástí projektu je také řešení úlohy zlepšení jakosti vody v dlouhodobém časovém horizontu, modelové řešení havarijních situací, rozpracování metod optimalizace a ověření metod inverzního modelování. Na pilotních povodích (povodí řeky Svratky mezi údolními nádržemi Kníničky a Vír a povodí řek Svitavy a Svratky pod Brnem) probíhalo doplňkové vzorkování. Na řece Svitavě byl ve dvou termínech proveden stopovací pokus. Na základě sběru dat v povodí Svratky a jejich uplatnění v modelu BASINS byly testovány možnosti tohoto programového prostředku pro identifikaci a kvantifikaci plošného znečištění.

 The Development and Testing of an Integrated Assessment System for the Ecological Quality of Streams and Rivers throughout Europe using Benthic Macroinvertebrates (Acronym: AQEM ­ Contract No: EVK1-CT1999-00027)

 Vývoj a testování integrovaného systému hodnocení ekologické kvality toků Evropy podle makrozoobentosu

Mgr. Denisa Vojtíšková  ((05) 4132 1224/310

Projekt AQEM je řešen v 5. rámcovém programu Evropské unie. Cílem projektu je položit vědecké základy systému hodnocení ekologické kvality toků podle makrozoobentosu, vyvinout tuto metodu pro sledované typy toků v Evropě a začít s její aplikací do praxe.

   Konsorcium celkem osmi evropských zemí (Německo, Rakousko, Česká republika, Itálie, Nizozemí, Portugalsko, Řecko, Švédsko) je sestaveno tak, že tvoří transekt ze severu na jih (od Skandinávie do střední středomořské oblasti) a ze západu na východ (od Apeninského poloostrova do východního Středomoří). Nově vytvořený systém hodnocení bude adaptován na regionální podmínky tak, aby byla umožněna srovnatelná aplikace ve všech členských státech EU.

   V roce 2000 byl sestaven list evropských druhů makrozoobentosu. Na vybraných profilech byly odebrány vzorky pro hydrobiologické a chemické analýzy. Vzorky jsou v současné době zpracovávány a průběžně ukládány do databáze sestavené v rámci projektu koordinátorem.

   Bližší informace o projektu jsou k dispozici na http://www.aqem.de/

 Phare Topic Link - Inland Waters

Ing. Danuše Beránková (od 1. 11. 2000 RNDr. Josef Fuksa, CSc.((02) 2019 7330)

Předmětem úkolu je spolupráce v rámci konsorcia států přistupujících k evropské unii (A10) při napojování národních monitorovacích sítí na evropský systém EIONET. Vedle hodnocení a navrhování úprav sítě je to dále spolupráce na publikacích a databázích Evropské agentury pro životní prostředí (E.E.A.) ­ projekt Strenghtening Capacity in PHARE Accession Countries in Environmental Reporting. Centrem konsorcia je VITUKI-Consult Rt. v Budapešti. Součástí práce na projektu bylo společné zasedání European Topic Center for Inland Waters a PTL/IW ve VÚV T.G.M.

 GEF: Strengthening Implementation of Nutrient Reduction Measures and Transboundary Cooperation in the Danube River Basin

Ing. Ilja Bernardová  ((05) 4132 1224/334

V roce 2000 proběhly úvodní práce na projektu, který bude zpracováván v následujících letech. Byly připraveny čtyři výstupy zaměřené na aktualizaci dosavadních znalostí. Jde o podkladové materiály připravené podle požadavku v anglickém jazyce:

1. Existing and Planned Inter-ministerial Coordination Mechanisms Relating to Nutrient Control and Reduction
2. Ve výstupu jsou vyjmenovány kompetence ministerstev ve vztahu k řešené problematice a popsány vazby a fungující mechanizmy pro řešení problémů s nutrienty.
3. Existing and Planned Policies and Legislation Relating to Nutrient Control and Reduction
4. Jsou uvedeny platné i připravované právní předpisy i mezinárodní dohody se vztahem k problematice nutrientů a eutrofizace.
5. Draft 5 Year National Nutrient Reduction Action Plan
6. V textu a přílohách jsou popsány očekávané aktivity, které budou mít v příštích pěti letech vliv na snížení vypouštěného množství nutrientů v povodí Dunaje v ČR.
7. Review and Up-date of the Inventory of Priority Hot-spots, Projects and Measures
8. V příloze je uveden přehled nejvýznamnějších znečišťovatelů v povodí Dunaje v ČR, připravenost projektů a odhadované finanční náklady, text obsahuje komentář k těmto údajům.

 Hraniční vody s Rakouskem

RNDr. Eva Kočková  ((05) 4132 1224/319

V roce 2000 pokračovala terénní šetření v hraničních úsecích a profilech řek MORAVY, DYJE, LUŽNICE, MALŠE, PULKAVY a JAROSLAVICKÉHO NÁHONU, v rozsahu daném na 8. zasedání česko-rakouské komise pro hraniční vody. Terénní šetření byla prováděna v relaci s rokem 1999 a byla cílena na fyzikálně-chemické a chemické ukazatele, biologické oživení vody (bioseston, nárosty, makrozoobentos, chlorofyl-a a mikrobiologické znečištění. Na řece Dyji nad a pod ústím Pulkavy byly také uskutečněny odlovy ryb pro analýzy.

 Jakost vody ve VD Dalešice a Dukovany

RNDr. Eva Kočková  ((05) 4132 1224/319

Na základě smlouvy o dílo uzavřené mezi Výzkumným ústavem vodohospodářským T.G.M.  Brno a ČEZ, a.s., byla prováděna terénní šetření na řece Jihlavě a nádržích Dalešice a Mohelno, cílená na zjištění vlivu jaderné elektrárny Dukovany na jakost vody. Stejně jako v předchozích dlouhodobých měřeních byly sledovány fyzikálně-chemické, chemické a radiochemické ukazatele, biologické oživení, mikrobiologické znečištění, dnové sedimenty a měření a analýzy vzorků ve vertikálách obou nádrží.

   V zájmu návaznosti na předchozí dlouhodobá šetření byla terénní měření prováděna v širším rozsahu, než uváděla smlouva a výsledky zůstaly uloženy v databázi VÚV T.G.M. Brno.

 Optimalizace, dávkování, ověření účinnosti a nezávadnosti aplikace biocidu

RNDr. Hana Mlejnková, Ph.D.  ((05) 4132 1224/309

Potřeba řešení problematiky vzniku nárostů a následné koroze v chladicích věžích elektrárny Dukovany (EDU) vedla k nutnosti hledání a ověření biocidního přípravku, který by byl dostatečně účinný a neohrozil vodní biocenózu recipientu. V roce 2000 byl ve spolupráci s ÚJV Řež laboratorně a následně poloprovozně v EDU testován oxid chloričitý. Výsledky experimentu prokázaly vysokou účinnost tohoto biocidu při likvidaci bakteriálního oživení, současně nebyl zjištěn významný negativní vliv na životní prostředí.

 Kvalita vody odtékající z dekontaminačních stanic

RNDr. Hana Mlejnková, Ph.D.  ((05) 4132 1224/309

Na základě požadavku OÚ Žďár n. Sáz. byl hodnocen vliv odpadních vod z těžby a zpracování uranu na kvalitu vody říčky Nedvědičky. Na pěti lokalitách v oblasti Dolní Rožínky byl v roce 2000 proveden chemický a radiochemický monitoring kvality vod. Některé stanovované ukazatele dosahovaly pod ústím odpadních vod do recipientu vyšších hodnot (koncentrace uranu, radia, rozpuštěných látek, alfa aktivita, vodivost, pH, teplota), avšak kromě obsahu síranů nebyla překročena limitní hodnota pro znečištění povrchových vod podle nařízení vlády 82/1999. Po zhodnocení získaných dat bylo možno konstatovat, že ve sledovaném období nebyl zjištěn významný negativní vliv odpadních vod z těžby uranu na kvalitu vody říčky Nedvědičky.

 Studie protipovodňové ochrany obce Postřelmov

Ing. Karel Drbal, Ph.D.  ((05) 4132 1224/335

Cílem studie zpracované z podnětu Okresního úřadu v Šumperku bylo urychleně řešit nedostatečnou ochranu proti povodňovým stavům v obcích Postřelmov a Chromeč (soutok Moravy a Desné), a to způsobem, při kterém by lokální ochrana obcí plně respektovala zájmy související s povodňovou ochranou v širším rámci celého povodí a přitom bylo urychleně docíleno zlepšení současné úrovně ochrany zmíněných obcí. Bezprostředním podnětem k rychlému řešení situace byla aktuální povodňová situace z března 2000, za povodňového stavu blížícího se hodnotám Q₁₀.

   Vypracování řešení systému ochrany v zájmovém území vymezeném na úsek toku řeky Moravy od Klášterce (cca km 311) pod obec Postřelmov (cca km 300) je doloženo popisem jednotlivých prvků systému, jeho funkcí a přehlednou situací zájmového území v měřítku 1 : 10 000.

 Expedice Tisa

RNDr. Michal Pavonič  ((05) 4132 1224/306

Náplní úkolu byla účast čtyř expertů VÚV T.G.M. v misi OSN ohledně kyanidové havárie v rumunském Baia Mare na přelomu února a března 2000. Mise počala v Baia Mare, dále pokračovalo šetření podél řeky Tisy v Maďarsku až do Jugoslávie po soutok Tisy s Dunajem. Cílem bylo prošetření okolností vzniku havárie, zjištění skutečných důsledků a navržení opatření proti možnému vzniku obdobných havárií. Česká skupina expertů mj. podél celé trasy havárie odebrala vzorky povrchových vod, sedimentů a makrozoobentosu, které analyzovala částečně v terénu (zejména stanovení kyanidů a toxicity) a částečně pak v laboratořích ústavu (obsah těžkých kovů, toxicita). Zjištěné výsledky společně s výsledky ostatních expertů mise pak byly součástí závěrečné zprávy, kterou vydalo OSN v březnu 2000. Zpráva je dostupná na webové stránce. 

 Posudková činnost

RNDr. Michal Pavonič  ((05) 4132 1224/306

Hlavní náplní úkolu jsou analýzy vzorků vod (především povrchových, odpadních, pitných), sedimentů a kalů, se zaměřením na vzorky netypické a obtížné. Dále se provádí poradenská a posudková činnost a zaškolování pracovníků externích laboratoří na složité analytické metodiky.

 Posudková činnost ­ Aktualizace povodňového plánu okresu Šumperk

Ing. Jana Synková  ((05) 4132 1224/332

V rámci úkolu byla zpracována zakázka Okresního úřadu Šumperk na aktualizaci povodňového plánu okresu podle nových předpisů pro povodňovou ochranu. Byla přepracována mapová dokumentace povodňového plánu a doplněny části požadované nově vydanými předpisy. Současně byly do plánu zapracovány poznatky ze studijních prací dokončených na brněnské pobočce VÚV T.G.M. pro povodí horní Moravy v předchozích třech letech.

 Posudková činnost

RNDr. Eva Kočková  ((05) 4132 1224/319

V rámci posudkové činnosti byla prováděna terénní šetření a 8hodinové odběry vzorků na dvou lokalitách vegetačních kořenových čistíren odpadních vod v obcích Němčičky a Dražovice. Chemické analýzy byly cíleny na větší rozsah ukazatelů, aby bylo možno lépe sledovat čisticí efekt jednotlivých částí čistírny. V Dražovicích (nová čistírna) byly navíc montovány sondy pro bližší sledování průtoku vody kořenovým polem. Šetření pokračují.

POBOČKA OSTRAVA

 Projekt Odra II

Ing. Luděk Trdlica  ((069) 613 41 81/88

Cílem úkolu je komplexní hodnocení stavu a ochrany vod v povodí řeky Odry a vypracování zásad a optimálního postupu pro sestavení vodohospodářského plánu povodí. V roce 2000 byl úkol zaměřen na pět oblastí řešení. Sledování a hodnocení stavu povrchových vod bylo prováděno v souladu se schválenou metodikou prací (březen 2000) v povodí Ostravice a povodí Odry pod soutokem s Opavou.

Oblast 1 ­ Poznávací, rozborový a hodnotící systém

Hydrochemická sledování a hodnocení ­ byly řešeny čtyři dílčí úkoly zabývající se hodnocením míry anorganického a organického znečištění, znečištěním speciálními polutanty a hodnocením jakosti sedimentů a plavenin. Podle směrnice 76/160/EHS byl, na základě podkladů OHS, prověřen stav sledování kvality vody v přírodních koupalištích okresů Bruntál, Jeseník, Nový Jičín, Frýdek-Místek, Karviná a Ostrava.

Hydrobiologická sledování a hodnocení ­ dva dílčí úkoly se zabývaly sledováním biologických ukazatelů (trofie vod, saprobita, mikrobiologické znečištění, složení a stav ichtyofauny) a ekotoxikologickým sledováním a hodnocením (stanovení toxického rizika a toxicity znečištění sedimentů, včetně stanovení genotoxických účinků vlivu znečištění na vodní organismy).

Bodové zdroje znečištění ­ pět dílčích úkolů se zaměřilo na bilanci fosforu (včetně opatření na snížení projevů eutrofizace v nádrži Olešná), charakter vypouštěných odpadních vod z bodových zdrojů znečištění (31 bodových zdrojů), kontaminaci vod chlorovanými TOL (prověření 13 lokalit se zátěží TOL a prověření míry odbourávání TOL na třech ČOV), hodnocení bodových zdrojů znečištění podle legislativy EU (10 městských ČOV a 20 průmyslových zdrojů) a hodnocení jakosti vod menších hraničních toků (dokončení hodnocení 22 profilů a zahájení sledování v 10 profilech).

Nebodové zdroje znečištění ­ práce se zaměřila na převzetí, instalaci a využití matematického modelu plošného znečištění. Byl proveden rozbor problematiky modelování plošného znečištění, charakterizován model plošného znečištění ze zemědělských ploch a modelové povodí (dílčí povodí řeky Trnávky), včetně zdrojů dat, které model využívá.

Hydrologická sledování a hodnocení ­ spoluřešitel (ČHMÚ, pobočka Ostrava) řešil tři dílčí úkoly zabývající se hydrologickými charakteristikami, hodnocením režimu plavenin a výskytem minimálních průtoků.

Oblast 2 ­ Aplikace právních předpisů EU

Pokračovala tvorba a úpravy makety charakteristik oblasti říčních povodí, zejména pak zkušební naplňování charakteristik pro dílčí povodí řek Opavy a Ostravice. Byl přepracován "Přehled dostupnosti podkladů" a zpracován návrh databanky ekonomického užívání vod. Byl získán tzv. francouzský model koncepce plánu řízení povodí, který je předkládán jako "Návrh postupu a koncepce vypracování plánu řízení povodí".

Oblast 3 ­ Informační podpora projektu

V roce 2000 byla věnována pozornost rozvoji informačního systému v síťovém prostředí a jeho zpřístupnění uživatelům. Byly doplňovány normy EU a ČSN, včetně převodu do databázových, hypertextových a programových struktur. Pro nové právní předpisy a novou strukturu profilů a sledovaných ukazatelů byl upraven program H 97. Probíhalo ověřování vazeb do a z HEIS, včetně průběžného doplňování pracovních databází.

Oblast 4 se zabývá diskuzí výsledků a jejich syntézou, v oblasti 5 jsou uvedeny publikace řešení výsledků projektu.

 Podpora účasti ČR v MKOO

Ing. Luděk Trdlica  ((069) 613 41 81/88

V rámci tohoto úkolu byly v roce 2000 prováděny následující práce:

Pro pracovní skupinu Akční programy:

       vyhodnocení "Inventarizačních karet stavu realizace investic" bodových komunálních a průmyslových zdrojů české části povodí Odry jako podklad pro vyhodnocení "Programu naléhavých opatření" za období 1997­1999,

• zpracování vyjádření a stanovisek české strany k "Návrhu struktury Akčního programu Odra 2003­2010",
• hodnocení jakosti vody řeky Odry na území ČR za rok 1999, včetně návazností kilometráže profilů ČR na kilometráž PR.

Pro pracovní skupinu Ekologie:

       zahájení prací na soupisu existujících a plánovaných oblastí ochrany přírody v povodí řeky Odry ve vztahu k programu Natura 2000,

• zahájení dlouhodobého dokumentování ekologického stavu řeky Odry v souladu s direktivou EEC, včetně hodnocení ekologické propustnosti řeky Odry.

 Monitoring drobných vodních toků

Ing. Vlastimil Skýpala  ((069) 613 41 81/12

V roce 2000 bylo v rámci úkolu, který byl řešen pro Státní meliorační správu, RK Ostrava (nyní Zemědělská vodohospodářská správa, RK Ostrava), provedeno stanovení 456 vzorků (měsíčně 38) odebraných pracovníky zadavatele úkolu v drobných vodních tocích v jeho správě. U těchto vzorků byly stanoveny ukazatele pH, el. konduktivita, CHSK_Cr, BSK5, rozp. kyslík, N-NH₄⁺, N-NO₂^-, N-NO₃^-, P_celk., NL105, RL₁₀₅, SO₄^2-, Cl^-, TOC, Fe, Mn, Ca, Mg a fekální koliformní bakterie.

   V měsících březnu a září se u odebraných vzorků prováděl rozbor rozšířený o stanovení P-PO₄^3-, AOX, Al, Hg, Cd, Pb, Cr, Zn, As, Ni a Cu.

   Výsledky stanovení byly po kontrole porovnávány s předpokládaným rozsahem jednotlivých ukazatelů, v případě překročení znovu kontrolovány a odeslány objednavateli.

 Projekt EUREKA EU 1856 CHES

 Levná elektrochemická čidla pro stanovení toxických částic ve znečištěných vodách

Ing. Eugen Sikora  ((069) 613 41 81/20

Cílem úkolu byl vývoj levných elektrochemických čidel jako jednoúčelových senzorů pro stanovení těžkých kovů a toxických částic. V roce 2000 pokračoval vývoj nových čidel, testování jednoduchých elektrochemických čidel a analytických procedur a studium interferenčních vlivů a matricových efektů na elektrochemická stanovení.

   Byly sestrojeny a odzkoušeny ­ plněná elektroda pro aktivní náplň na bázi zlatého koloidního gelu,

                                                 ­ terčíková elektroda z koloidního zlata,

                                                 ­ zlatá proužková elektroda.

   Dále byly zkoušeny elektrody na bázi vytvrzované uhlíkaté pasty s modifikací HgO (pro stanovení koncentrací Cu, Pb, Cd, Zn v odpadních vodách).

 Posudková činnost

Ing. Luděk Trdlica  ((069) 613 41 81/88

V rámci této sdružené zakázky byly v roce 2000 zpracovány práce pro:

• Městský úřad Karviná (Pasportizace vodních toků na území města),
• Válcovny plechu Frýdek-Místek (Havarijní zabezpečení proti úniku závadných látek stokou B do řeky Ostravice),
• Ministerstvo zemědělství (Rešerše o implementaci směrnice 78/659 EEC ­ pro podporu života ryb a Rozbor důsledků rámcové směrnice ES o vodě na koncepci VH politiky MZe).

Dále byly zpracovávány menší zakázky pro různé odběratele, např. Státní meliorační správu Ostrava, Povodí Labe, Vítkovické železárny Ostrava, Železárny a drátovny Bohumín aj.